8 Hlas mého milého!
Hle, právě přichází, hory přeskakuje,
přenáší se přes pahorky.
9 Gazele se podobá můj milý nebo kolouškovi.
Hle, právě stojí za naší zídkou, nahlíží do oken,
dívá se mřížováním.
10 Můj milý se ozval, řekl mi:
"Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď!
11 Hle, zima pominula, lijavce přešly, jsou tytam.
12 Po zemi se objevují květy,
nadešel čas prořezávat révu,
hlas hrdličky je slyšet v naší zemi.
13 Fíkovník nasadil první plody,
voní kvítky vinné révy.
Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď!"
Pís 2:8-13 8 Hlas mého milého!
Hle, právě přichází, hory přeskakuje,
přenáší se přes pahorky.
milý byl kdesi daleko, milá ho očekávala
a náhle se situace mění, milý přichází,
láska nezná překážky
slovesa vystupňovaná: přichází – přeskakuje – přenáší se
9 Gazele se podobá můj milý nebo kolouškovi.
Hle, právě stojí za naší zídkou, nahlíží do oken,
dívá se mřížováním.
okna tehdy nebyla opatřena sklen, jen mřížovím
10 Můj milý se ozval, řekl mi:
zve milou, jeho pozvání je slavnostní,
ozval se – znamená i „zpíval“
to, co následuje, je doslova píseň
"Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď!
milá má opustit svou komnatu a vyjít ven do rozkvétající přírody
11 Hle, zima pominula, lijavce přešly, jsou tytam.
čas, kdy milá čekala, splývá s obdobím zimy
který v Palestině vypadá jako čas chladných lijavců
zima vrcholí v únoru
teď už minula,
12 Po zemi se objevují květy,
nastal duben, vonný měsíc
nadešel čas prořezávat révu,
prořezávání proto, aby réva neměla příliš mnoho malých oddenků
ale jen několik, silných
prořezávání má stejný kořen jako zpěv z-m-r
i prořezávání bylo spojeno se slavnostmi, při kterých se zpívalo
šlo o obřadné první prořezávání
hlas hrdličky je slyšet v naší zemi.
dalším znakem příchodu jara, a s ním i lásky, je hlas hrdličky
hrdlička je tažným ptákem, a poslem jara
13 Fíkovník nasadil první plody,
voní kvítky vinné révy.
fíkovník a vinná réva stojí na mnoha místech SZ vedle sebe
spolu označuj věk bezpečí a pokoje
(Mi 4,4: Každý bude bydlit pod svou vinnou révou, pod svým fíkovníkem, a nikdo ho nevyděsí.)
a tím i příležitost lásky
Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď!"
tak končí tahle píseň
a teď:
pro J. S. Bacha je tato píseň jedním s motivů pro jednu, asi nejznámější
vánoční kantátu „Wachet auf, ruft uns die Stimme“
ta kantáta vychází z podobenství o 10 družičkách
a mezi oběma oddíly vidí podobnost v momentu překvapení
6 Uprostřed noci se rozlehl křik: 'Ženich je tu, jděte mu naproti!'
8 Hlas mého milého! Hle, právě přichází,
naopak nezmiňuje zápletku evangelijního podobenství
– nepřipravenost některých družiček
milá je zde jako dcerka siónská
čas příchodu milého ztotožněn s příchodem Krista
jaro ztotožněno s mesiášským časem
řekli jsme si, že názvuky mesiášského času byly – réva, fíkovník…
dále např. ve v. 2:4 On mě uvedl do domu vína, jeho prapor nade mnou je láska.
WACHET AUF, RUFT UNS DIE STIMME
KANTÁTA 140 ADVENTNÍ
slova: Philipp Nicolai (1556-1608), 1599 hudba: Hans Sachs (1494-1576),
aranžma Johann Sebastian Bach (1685-1750)
Založena na podobenství o 10 družičkách Mt 25: 1-13
5 Když ženich nepřicházel, na všechny přišla ospalost a usnuly.
6 Uprostřed noci se rozlehl křik: 'Ženich je tu, jděte mu naproti!'
přišel ženich, a které byly připraveny, vešly s ním na svatbu;
2. Zion hört die Wächter singen,
Das Herz tut ihr vor Freuden springen,
Sie wachet und steht eilend auf.
Ihr Freund kommt vom Himmel prächtig,
Von Gnaden stark, von Wahrheit mächtig;
Ihr Licht wird hell, ihr Stern geht auf.
Nun komm, du werte Kron,
Herr Jesu, Gottes Sohn!
Hosianna!
Wir folgen all zum Freudensaal
Und halten mit das Abendmahl.
(Evangelický zpěvník 270,2)
Dcera siónská ze snění
procitá v divném rozechvění
jak blízko chvíle žádoucí!
Její Milý v slávě věčné,
pln pravdy, lásky nekonečné
již před ní stojí přeskvoucí.
Nuž vítej, Ježíši, náš králi nejvyšší,
v své milosti! Již uveď nás,
kde uchystals
stůl svatý svého království.
