Jestliže vám pro četbu křesťanského internetu nezbývá čas na čtení Bible, nečtěte internet!

Farářské střípky

147. Tak jsem se ve 146 trochu spletl. Mnohé parodie sice vznikají, ale premiér sám v takových hlášeních pokračuje: "Astrologický svět nám říká, že novoluní v raku s sebou přináší rozpor v politické oblasti..." Nepodezírám ho, že by si dělal legraci sám ze sebe. Prostě jen testuje, na jaký jazyk lidé slyší.

146. Babiš se radil s astrologem. A protože je to lidem pro srandu a protože je on sám lidem pro srandu, očekávám, že budou českým prostorem létat spousty parodických předpovědí.

145. Líbí se mi život rorýsů. Celý život prožijí na nebi. Na zemi se jen rozplodí a pak zase šup nahoru.

144. Dav boří sochy velikánů. Neobstojí žádný. - A tak stavíme své modly a zase je boříme. Když znovu a znovu s překvapením zjišťujeme, že "nikdo není spravedlivý, není ani jeden." (Ř 3,10).

143. Modlit se neumíme. Protože předpovídali další velmi suchý rok, modlili jsme se za pořádný déšť. A máme tady povodně.

142. "Vězeňkyně s ďáblem v těle křivě obvinila dozorkyni." Titulek v Moravskoslezském deníku šestého šestý 2020.

141. Mezi místopisnými názvy v Česku je sedmkrát Peklo, Nebe jedinkrát. - Za značkou omezující rychlost je v jedné té obci vtipná doplňková tabule: "I v Pekle si hrají děti." Připomnělo mi to starou píseň od Katapultu: "A co děti? Mají si kde hrát?" - A Martu Kubišovou: "Mamá, skončí panenky v ráji? A s kým si tam hrají?" ...

140. Jogín, který prý 80 let nejedl, se jmenoval Prahlad.

DALŠÍ "STŘÍPKY" JSOU VE SLOŽKÁCH VPRAVO

O čtyřech mudrcích

Určitě znáte legendu o třech mudrcích, kteří se jdou poklonit do Betléma,
a nesou dary malému Ježíši, králi, který se právě narodil.
Podle tohoto vyprávění se jmenovali Kašpar, Melichar a Baltazar,
a jejich svátek slavíme 6. ledna.
Jenže podle dalšího vyprávění tito mudrci nebyli tři, nýbrž čtyři.
I ten čtvrtý se s nimi vydal na cestu, ovšem nedošel.
Pořád a pořád mu přichází do cesty něco důležitého.
Potkává lidi, kteří pláčí a trpí, a prosí o pomoc,
a on je nedovede obejít, a pomáhá jim, a tak se zdržuje.
Mladému králi se to vůbec nehodí, že ho někdo zastavuje.
Je stále neklidnější, že přijde pozdě.
Ale zároveň mu to nedá, aby prošel kolem trpícího a nepomohl mu.
Co mám dělat, myslí si,
ale divil bych se, kdyby mi Ježíš nerozuměl,
vždyť sám přichází na svět, aby těšil v utrpení,
aby uzdravoval nemocné a osvobozoval lidi závislé.
A tak je nakonec tento čtvrtý mudrc na cestě celých 30 let.
Už nemá síly někomu pomáhat,
už dávno se mu ztratila hvězda, která ho po cestě vedla.
Je z toho nekonečně smutný:
co jsem z toho měl, že jsem sytil hladové,
staral se o nemocné, obdarovával chudé?
Jen jsem ztratil svůj cíl.
Nakonec dojde do Jeruzaléma na Velký pátek.
Přichází a vidí tři kříže na vrchu Golgota.
Zdá se mu, jako by ve tváři prostředního muže znovu zazářila hvězda,
kterou viděl na počátku.
A ví, že to není nikdo jiný, než ten jeho král,
kterého začal hledat před tak dlouhou dobou.
S námahou vystoupí na kopec.
Svůj pohled upírá jen na toho, který se na něj dívá.
„Pane“, zašeptá, „už nemám nic z toho, co jsem ti chtěl přinést.
Mé ruce jsou prázdné.
Jen moje srdce, přijmeš ho?“
Cítí pohled ukřižovaného a poznává jasně,
že přijímá jeho srdce jako nejmilejší dar.

Žádné komentáře: