Jestliže vám pro četbu křesťanského internetu nezbývá čas na čtení Bible, nečtěte internet!

Farářské střípky

151. Bude ateistická rebelie? Výjimku z nočního zákazu vycházení dostaly půlnoční Vánoční mše, ale ne Silvestrovské oslavy.

150. Roky jsme řešili, jaké to je, když muslimské ženy nosí zahalené obličeje. S koronavirem a rouškami jsme teď do toho experimentu byli vtaženi všichni.

151. Nazval svou firmu Boží střecha, chce tím naznačit, že staví střechy fakt skvělé. A když se to nepovede nebo nestihne, máte z postele výhled na boží střechu v pojetí trampském.


DALŠÍ "STŘÍPKY" JSOU VE SLOŽKÁCH VPRAVO

O čtyřech mudrcích

Určitě znáte legendu o třech mudrcích, kteří se jdou poklonit do Betléma,
a nesou dary malému Ježíši, králi, který se právě narodil.
Podle tohoto vyprávění se jmenovali Kašpar, Melichar a Baltazar,
a jejich svátek slavíme 6. ledna.
Jenže podle dalšího vyprávění tito mudrci nebyli tři, nýbrž čtyři.
I ten čtvrtý se s nimi vydal na cestu, ovšem nedošel.
Pořád a pořád mu přichází do cesty něco důležitého.
Potkává lidi, kteří pláčí a trpí, a prosí o pomoc,
a on je nedovede obejít, a pomáhá jim, a tak se zdržuje.
Mladému králi se to vůbec nehodí, že ho někdo zastavuje.
Je stále neklidnější, že přijde pozdě.
Ale zároveň mu to nedá, aby prošel kolem trpícího a nepomohl mu.
Co mám dělat, myslí si,
ale divil bych se, kdyby mi Ježíš nerozuměl,
vždyť sám přichází na svět, aby těšil v utrpení,
aby uzdravoval nemocné a osvobozoval lidi závislé.
A tak je nakonec tento čtvrtý mudrc na cestě celých 30 let.
Už nemá síly někomu pomáhat,
už dávno se mu ztratila hvězda, která ho po cestě vedla.
Je z toho nekonečně smutný:
co jsem z toho měl, že jsem sytil hladové,
staral se o nemocné, obdarovával chudé?
Jen jsem ztratil svůj cíl.
Nakonec dojde do Jeruzaléma na Velký pátek.
Přichází a vidí tři kříže na vrchu Golgota.
Zdá se mu, jako by ve tváři prostředního muže znovu zazářila hvězda,
kterou viděl na počátku.
A ví, že to není nikdo jiný, než ten jeho král,
kterého začal hledat před tak dlouhou dobou.
S námahou vystoupí na kopec.
Svůj pohled upírá jen na toho, který se na něj dívá.
„Pane“, zašeptá, „už nemám nic z toho, co jsem ti chtěl přinést.
Mé ruce jsou prázdné.
Jen moje srdce, přijmeš ho?“
Cítí pohled ukřižovaného a poznává jasně,
že přijímá jeho srdce jako nejmilejší dar.

Žádné komentáře: