Ž 145,8-9; 1Kr 17,17-24; 1Kor 15,21-26
Přátelé
v Kristu,
vy kdo se mnou
sledujete celou řadu těchto kázání, vzpomenete si snadno, odkud Ježíš na toto
místo připlul. Že se na loďce přeplavil přes jezero z města Kafarnaum.
Z toho města, kde uzdravil mnoho posedlých, tak mnoho, že to bylo na něj příliš
a on si potřeboval odpočinout. Proto tehdy přikázal učedníkům, aby ho převezli
na druhou stranu jezera, do končin, kde není tolik lidí. A my dnes vidíme, jak
to vypadá na onom protějším břehu, kam přepluli. Ano, ty končiny pusté jsou,
ale možná až moc. Jsou liduprázdné proto, že se nikdo z lidí neodvažuje
tudy chodit. Nacházejí se zde hroby, je to krajina smrti, které se každý živý
raději vyhne. A bydlí zde jen lidé hrozně posedlí, kteří se tady ovšem dobře
hodí, protože jejich posedlost z nich dělá přímo přízraky a jen lidské stíny.
Jestliže jsme četli o posedlých v Kafarnaum, tak tam to byli ještě jacísi
slušní posedlí, aspoň trochu kultivovaní, které lidská pospolitost snesla. Zde,
na druhém břehu jezera, jde o mnohem horší případy. Tihle už rovnou bydlí
v hrobech, a lidé se jim na hony vyhýbají. Hroby a lidské přízraky, je to
krajina jak z hororu.
Když
Ježíš přijel na protější břeh moře do gadarenské krajiny, vyšli proti němu dva
posedlí. Jdou mu vstříc. A na to, co se stalo dále, máme v dnešním textu
zaznamenány dva pohledy, velmi rozdílné. Přímou zprávu o tom, co si Ježíš
s těmi posedlými řekl a co s nimi udělal, tu zapsali asi učedníci,
protože žádný jiný člověk zde už nebyl. A my se tady dovídáme zajímavé věci o
tom, jak působí démoni, zlí duchové. Asi těm věcem pořádně nerozumíme, nemáme
s nimi žádnou vlastní zkušenost. Ale je zajímavé, že se obdobné věci dějí
dodnes, a obdobně je zažívají a popisují ti, kdo zlé duchy vymítají
v dnešní době. - Ti posedlí v gadarenské krajině hned rozpoznají, kdo
to k nim přichází. Co je ti po nás,
Synu Boží? Jejich démoni totiž patří taky do duchovního světa, do stejného
světa jako duch Boží, který vede Ježíše. Do světa, který je pod povrchem toho,
co jde vidět. Proto i ti zlí duchové mají duchovní vhled. Poznávají,
v jaké moci Ježíš přichází. To, co běžní lidé na Ježíši rozpoznávají jen
pomalu a postupně, také ti, kdo jsou v blízkosti Ježíše, to je těmto zlým duchům
hned známo. A ještě jednu věc tu čteme, která z té scény pak udělá docela
monstrózní podívanou. Zlí duchové hledají vždy někoho, koho by posedli a
ovládli. Nějaké vtělení, nějakého tvora. A když tito gadarenští zlí duchové
tuší, že je Ježíš bude vyhánět z lidí, prosí, aby mohli vejít aspoň do
vepřů, kteří se pasou opodál. Jsme v pohanské krajině, proto se tu pasou
vepři. U židů by to bylo nemožné, ti vepře považují za zvířata nečistá. A pro
původního čtenáře muselo znít jako anekdota to, co následuje: nečistí duchové
se stěhují do nečistých zvířat, a kolik je v tom zmatku a masovosti, jak
se pak celé stádo prasat žene střemhlav do jezera. – Snad všechny jednotlivosti
tohoto příběhu mohou pro nás zůstat kuriozitami o tom, jak probíhá vymítání.
Jedna věc je však velmi důležitá i pro nás. Co to ti posedlí říkali Ježíši na
přivítanou? „Co je ti po nás, Synu Boží?
Přišel jsi nás trápit, dříve než nastal čas?“ A tady se dovídáme, že ti
démoni měli přesné povědomí nejen o tom, co je Ježíš zač, ale také o tom, že
přijde čas, kdy jejich vláda skončí. Nastane čas, kdy z moci Ducha svatého
bude moc toho Zlého poražena na hlavu. Ten čas nastal Ježíšovou obětí na kříži.
A kříže se od té doby ďábel bojí ze všeho nejvíce. V různých významech
této věty, kterou nechávám pro vaše domýšlení: kříže se od té doby ďábel bojí
ze všeho nejvíce.
Teď však přepněme ještě na úplně jiný
pohled na celou událost. Taky ten máme naznačený v dnešním příběhu. Celou
událost mezi Ježíšem a posedlými zpovzdáli pozorovali pasáci těch vepřů. Pasáci utekli, přišli do města a vyprávěli
všechno, i o těch posedlých. Zpráva o tom, co se stalo u jezera, se tak dostala
i k obyčejným lidem, do města. A jak ti se teď zachovají, jak se postaví
k tomu, co slyšeli? Určitě se jich dotklo především to, že utrpěli hmotnou
škodu, že přišli o své vepře. Ale náhrady škody se nemají odvahu domáhat. I oni
tuší, že Ježíš je mocný. A oni se spokojí s tím, když od nich odejde. Prosili ho, aby se vzdálil z jejich končin.
Možná bychom od nich čekali jinou reakci. Vždyť oni mohli mít radost, že je
navštívil ten, kdo má moc vyhánět zlé duchy. Je to však trochu nezajímá a trochu
z toho mají strach. Jsou to jen obyčejní lidé, docela stejní jako dnes. Co
oni vědí o démonech, o duchovním světě? I tito lidé sice zažívají, že
v jejich životech je dobro se zlem namícháno, ale naučili se s tím
žít. Taky se svými posedlostmi se naučili žít. A že se blíží čas naplnění, kdy
bude ten Zlý poražen? Na takové prožívání času nemají čidla, citlivost. Pro ně
je den jako den. A nepřejí si nic jiného, než aby mohli nerušeně žít jako
doposud. Jistě jsou nějaké hrozby v jejich životech. Například smrt. Ale
tu myšlenku dovedou taky vytěsnit. To jsou ty hroby, umístěné pryč za městem. A
tam taky mohou vyhnat ty, kdo jsou až příliš nepřizpůsobiví. Ve svém městě si
však chceme žít po svém, jak jsme zvyklí. O Boží moci a o Božím čase vědět
nechceme. Nechceme být rušeni ve svém vlastním životním způsobu.
Dobře. Pro většinu lidí to asi
zůstane takto. Mohli se toho dovolávat i ti démoni. Ježíši, co je tobě po nás?
Vždyť většina lidí proti nám nic nemá, klidně nás snáší. A my si pak ve světě
můžeme celkem spokojeně žít. - My křesťané bychom však s touto většinou lhostejní
být neměli. A můžeme mluvit právě obráceně než ti démoni: „Ať je ti něco do nás
Ježíši. My o tvou pomoc stojíme. Prosíme, vyháněj zlé duchy z našich
životů a z našeho světa.“ A ještě jedna věc, naprosto podstatná. Ti démoni
se dovolávali vlastně jen krátkého času strpení. Přišel jsi nás trápit, dříve než nastal čas? Později však ten čas podle
evangelia už nastal, v Ježíšově oběti. A my křesťané máme nárok domáhat se
toho, že čas je už naplněný. Čas Ježíšova vítězství. Stále ještě nás cosi
balamutí, a zatemňuje naší mysl, že tomu vítězství ne úplně rozumíme, a neumíme
mu naplno věřit, přesto se můžeme dovolávat přímo k Ježíši.
Pane, čas se přece naplnil. Zachraň nás od zlého.
Žádné komentáře:
Okomentovat