Jestliže vám pro četbu křesťanského internetu nezbývá čas na čtení Bible, nečtěte internet!

Farářské střípky

151. Bude ateistická rebelie? Výjimku z nočního zákazu vycházení dostaly půlnoční Vánoční mše, ale ne Silvestrovské oslavy.

150. Roky jsme řešili, jaké to je, když muslimské ženy nosí zahalené obličeje. S koronavirem a rouškami jsme teď do toho experimentu byli vtaženi všichni.

151. Nazval svou firmu Boží střecha, chce tím naznačit, že staví střechy fakt skvělé. A když se to nepovede nebo nestihne, máte z postele výhled na boží střechu v pojetí trampském.


DALŠÍ "STŘÍPKY" JSOU VE SLOŽKÁCH VPRAVO

Abrahamovy příběhy 3

Gn 13,1-13 Jejich jmění bylo tak značné, že nemohli sídlit pohromadě
(evangelium: Mt 19,16-22 Bohatý mladík; epištola: 1Tim 6,17-19 těm, kdo jsou bohatí v tomto věku)

1 I vystoupil Abram z Egypta se svou ženou a se vším, co měl, do Negebu; byl s ním i Lot. 2 Abram byl velice zámožný, měl stáda, stříbro i zlato. 3 Postupoval po stanovištích od Negebu až k Bét-elu, na místo mezi Bét-elem a Ajem, kde byl zprvu jeho stan, 4 k místu, kde předtím postavil oltář; tam vzýval Abram Hospodinovo jméno. 5 Také Lot, který putoval s Abramem, měl brav a skot i stany. 6 Země jim však nevynášela tolik, aby mohli sídlit pospolu, a jejich jmění bylo tak značné, že nemohli sídlit pohromadě. 7 Proto došlo k rozepři mezi pastýři stáda Abramova a pastýři stáda Lotova. Tehdy v zemi sídlili Kenaanci a Perizejci. 8 Tu řekl Abram Lotovi: "Ať nejsou rozepře mezi mnou a tebou a mezi pastýři mými a tvými, vždyť jsme muži bratři. 9 Zdalipak není před tebou celá země? Odděl se prosím ode mne. Dáš-li se nalevo, já se dám napravo. Dáš-li se ty napravo, já se dám nalevo." 10 Lot se rozhlédl a spatřil celý okrsek Jordánu směrem k Sóaru, že je celý zavlažován, že je jako zahrada Hospodinova, jako země egyptská. To bylo předtím, než Hospodin zničil Sodomu a Gomoru. 11 Proto si Lot vybral celý okrsek Jordánu a odtáhl na východ. Tak se od sebe oddělili. 12 Abram se usadil v zemi kenaanské a Lot se usadil v městech toho okrsku a stanoval až u Sodomy. 13 Sodomští muži však byli před Hospodinem velice zlí a hříšní.

Přátelé v Kristu,
Abram už je bohatý muž. Disponuje značným majetkem. Měl stádo, stříbro a zlato. Byl velice zámožný. Představuji si tu kočovnickou mašinérii, jak se s celým svým majetkem přesouvá, nebo spíš plouží zemí. Také Lot, který putoval s Abramem, měl brav a skot i stany. Oba spříznění muži s rodinami chodí Kenaanem, zaslíbenou zemí, od stanoviště k stanovišti, vždy jen na čas se mohou zastavit, než jejich stáda spasou místní pastviny. Zastavují se také u místa Bet-el, a to je zastávka důležitá, protože tady kdysi Abram postavil oltář Hospodinu. Zde se znovu zastavuje, aby vzýval Hospodinovo jméno. On tím připomíná, a sobě připomíná, že je poutníkem a kočovníkem Božím, že chce jít tam, kde ho Bůh posílá. Bůh je s ním, a právě mnohost jeho majetku je toho zřetelným znamením. To mu Bůh žehná, když se Abramovo vlastnictví tak rozmohlo. Je to zřetelný důkaz Boží přízně. Vždyť Bůh chce pro člověka dobro. Chce, aby žil svůj život bohatě a bez nedostatku. A Starý zákon to umí povědět hodně konkrétně: k životu požehnaného člověka může patřit i pozemské štěstí a hmotný dostatek. Věřící člověk se za svůj majetek nemusí stydět. Může ho vděčně přijímat jako znamení Boží lásky. - Jenže. Jenže jedno nebezpečí tady je. Může se stát, že je majetek dobrému životu na obtíž, že je pro člověka zátěží. Jako majetek, který člověka neosvobozuje, nepřináší mu radost a nedává mu nové možnosti. Spíše ho svazuje, stává se takovou koulí na noze. Člověk se nemůže ani pohnout beze strachu, že je jeho majetek ohrožený. A všechen svůj čas a síly vyčerpává tím, aby svůj majetek střežil a rozmnožoval. Člověk se může stát také otrokem svého majetku. Přestane být jeho pánem, a začne mu otročit. – Dnešní text neučí o těchto pravdách nějak obecně, ony jsou ukázány na konkrétním a barvitém příkladu. Jsou ukryty v našem příběhu.

Abram byl tedy velice zámožný. Lot rovněž. A oni se tahají se vším svým majetkem po Kenaanu, nahoru a zase dolů. Takhle to nejde dále. Oni se musí rozdělit. Dvě věci jsou tady řečeny jedním dechem. Země jim nevynášela tolik, aby mohli sídlit pospolu - a jejich jmění bylo tak značné, že nemohli sídlit pohromadě. Všimněme si toho pořádně, co je to tady vlastně řečeno, zní to velmi aktuálně. Ta první věc tedy: země jim nevynášela tolik, aby mohli sídlit pospolu. Abram a Lot už jsou příliš bohatí. Mají mnoho prostředků, ale málo zdrojů. Mají velká stáda, ale nemají je čím nakrmit. Půda má prostě svou přirozenou mez, kolik úrody na ní může vyrůst. Mají mnoho zlata a stříbra, ale už za ně ani nemají co koupit. Jsou bohatí příliš. Vždyť přece jen nějaká mez toho, co člověk potřebuje a co si má pořídit. Když bohatne ještě více, tak musí utrácet za hlouposti, stává se rozmařilým a hloupne z toho. Zdálo by se, že teď mluvím o nějakých extrémních boháčích, jakými my nejsme. Vždyť většinou patříme ke střední třídě a ještě toho zbývá hodně, co si nemůžeme dovolit. A přece jsou oblasti, kde i my můžeme rozmařilosti propadnout. Mám dojem, že je to v poslední době například nakupování potravin. Reklama je zacílená tak, aby v nás vzbudila pocit, že si všechno můžeme koupit a že to náš život obohatí. Kupříkladu: stále úžasnější druhy čokoládových tyčinek. S každou novou značkou a příchutí prý přichází nový stupeň lidského štěstí. Je to zjevná hloupost, ale funguje to. Funguje to u lidí, kteří už nemají nedostatek a v jistých směrech mají dokonce přebytek peněz. Měli bychom se však zamyslet, zda nám takové nákupy dělají radost a zda to, co nakupujeme také skutečně s radostí využijeme. Nebo zda se jen tak mácháme v přesycenosti a vlastně už není co koupit. Pak těch peněz užijme jinak a lépe. – A druhá věc, proč se Abram a Lot musí oddělit: jejich jmění bylo tak značné, že nemohli sídlit pohromadě. Čteme, že došlo k rozepři mezi pastýři stáda Abramova a pastýři stáda Lotova. Překvapuje nás to? Hojnost jim nepřinesla klid, nýbrž naopak nepokoj. Neřeknou si: ale vždyť máme všichni dost, můžeme se v pokoji o blahobyt dělit. Místo toho se mezi ně vkrádá závist. Zbohatlíci se mezi sebou nesnesou. Nespokojí se s tím, co sami mají, ale stále se dívají, zda ten druhý nemá více. Zvláštní, paradoxní a varovné také pro nás.

Abram s Lotem už tedy nemohou sídlit pospolu. Tu řekl Abram Lotovi: "Ať nejsou rozepře mezi mnou a tebou a mezi pastýři mými a tvými, vždyť jsme muži bratři. Zdalipak není před tebou celá země?“ Když Abram tady řekne: „jsme přece muži bratři“, nezní to moc jako láska, zvláště když čteme, co následuje: „odděl se prosím ode mne“. Zní to jako zakládání korporace. Věty jako z amerického seriálu Dynastie. Pak Abram Lotovi nabídne: „Dáš-li se nalevo, já se dám napravo. Dáš-li se ty napravo, já se dám nalevo." Vypadá to velkoryse, ale je to taková ta velkorysost velkopanská. Mohu ti dovolit, aby sis vybral, protože já sám mám a budu mít dost a proto mi už o nic nejde. A co na to Lot? Lot se rozhlédl a spatřil celý okrsek Jordánu, že je celý zavlažován, jako zahrada Hospodinova, jako země egyptská. Lot se usadil v městech toho okrsku. Z hlediska hmotného prospěchu si Lot vybral dobře. Z jiného hlediska však volí velmi špatně: Sodomští muži byli před Hospodinem velice hříšní. A tak nám především místopis v dnešním příběhu připomíná, oč v něm skutečně jde. Je tu zmínka o místu mezi Bételem a Ajem, kde Abram dříve postavil oltář a kde také teď vzýval Hospodinovo jméno. Abram je také dnes na Boží cestě, je Bohem povolán a veden. A Bůh je s ním, i když Abram má teď jiné problémy a zdá se, že se stará především o majetek. A pak je tady zmínka o Sodomě. To jméno Sodoma má v sobě temný odstín. Hospodin později zničí Sodomu, tady už je to napsáno. Teď ale ještě k Sodomě směřuje Lot a je to cesta po šikmé ploše. Jeho touha po bohatství ho vede na toto místo, kde už jde cítit předzvěst zkázy. Protože se Lot ohlíží především po bohatství, nevidí nebezpečí, které mu hrozí. Uslyšíme, co bude dále. Mezi Bét-elem a Sodomou se naši hrdinové pohybují, mezi vzýváním Hospodina a uctíváním vlastního bohatství. Musí se rozhodovat mezi cestou podle Boží vůle a cestou-hledáním především vlastního prospěchu.

Vybral jsem k tomuto starozákonnímu oddílu příběh z evangelia, který mluví o stejném dilematu. Četli jsme od oltáře příběh o bohatém mladíkovi, který přichází za Ježíšem. On žije se svým majetkem zbožně. Dokonce bychom mohli říci, že vzorně. Sám o sobě může prohlásit: dodržoval jsem všechna důležitá přikázání: nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, křivě svědčit, cti otce i matku, miluj svého bližního jako sám sebe. Ten mladík žije v hojnosti, ale zároveň poctivě. Bohatství a morálka se u něj nevylučují. Zdaleka ne každý boháč je křivák. Vše by tak snad i mohlo zůstat a my bychom mohli být rádi, že také mezi zbožnými lidmi jsou boháči. Kdyby se jemu samotnému nestal jeho majetek otázkou. Ježíš ho dovede k tomu, aby se sám sebe ptal, jaký je jeho vztah k majetku. A on si musí přiznat, že na majetku lpí, že se svým majetkem nedovede disponovat, naopak že ho majetek svazuje a znevolňuje. Odešel smuten, neboť měl mnoho majetku. Není tu řeč o tom, že by byl zavržený či odsouzený. Jen se tady naznačuje, jak může být majetek zatěžující. – A zpátky k Abramovi: on se této tíže zbavuje tím, že se vracívá do Bét-elu. Název Bét-el znamená: Dům Boží. Tady vzývá jméno Hospodinovo a ptá se po Boží vůli. Zde Abram, bohatý Abram koriguje své cesty. Aby mu majetek mohl zůstat jako požehnání a nestal se mu prokletím.

Pane Bože náš, děkujeme ti za náš majetek, za všechny věci, které nám dělají radost.
Uč nás, Pane, tomu, aby nám majetek nebyl překážkou na cestě k šťastnému životu.
Ať se navracíme k tobě a podle tvého slova ať poznáváme pravou hodnotu všech věcí.