Jestliže vám pro četbu křesťanského internetu nezbývá čas na čtení Bible, nečtěte internet!

Farářské střípky

139. Dnes je tolik věcí "kultovních".

138. "Plán postavit tu silnici za dva roky se ukázal jako zbožné přání. Stavba nakonec trvala pět a půl let." Dříve se pro rozvoj zbožnosti lidu stavěly především kostely. Dnes silnice, mosty, železnice...

137. "Do Betléma pospíchám", zpívá Neckář, a koleduje si o přesdržku: "A tak nesu jehněčí, není záhodno držet půst, musí nám jako z vody růst, ten zázrak člověčí člověčí."

136. Vánoční stromek je invazní druh. Rozšiřuje se po celém světě.

135. "Sbohem" se říct může. Ale "s Bohem", to už je za hranou.

134. Čte Bibli a takto jí rozumí: před křtem má člověk vyznat své hříchy, po křtu má donést ovoce.

133. Četl jsem se studenty sedmou kapitolu Písně písní. "To je fakt z Bible? Tak to je dobrý." (Zajímalo by mě, kolik z čtenářů tohoto blogu teď začne listovat v Bibli.)

132. Současná evangelická kázání jsou určitým způsobem dokonalá - ve zdůvodňování, proč náš život ještě není proměněný. Často jsou taková kázání i krásná - jako filigránské argumentační stavby.

131. Takové uvedení koncertu jsem ještě nezažil: "Protože je v Bibli napsáno: ´Na počátku bylo slovo´, řeknu i já před hudbou několik slov."

130. "Vymodlil si faul." - Mistrovství světa v hokeji.

129. Strhl nás proud, všichni to cítíme. Modlitba je vyhozením kotvy. Zachytí se?

128. I Evropský soud pro lidská práva zamítl premiérovu stížnost, že je veden ve svazcích StB. Jestli se nám odvolá ještě jako Hus ke Kristu, pak je v pohodě navěky.

127. Když se v písni Bůh je záštita má zpívá konec verše "záštita ma-a", zní jako popěvek čínských maoistů.

126. Check-in byl v pátek odpoledne, vypadnout jsme museli v neděli ráno. Prý třídenní pobyt...

DALŠÍ "STŘÍPKY" JSOU VE SLOŽKÁCH VPRAVO

Radost z Tóry

To byl pár let v Ostravě rabínem Michael D., poslaný sem z Jeruzaléma. A opravdu se snažil maličkou ostravskou židovskou obec pozvednout. Jednou nás pozval na svátky Simchat Torah – Radost z Tóry. Až na závěr té slavnosti jsem pochopil, proč pozval hned tři evangelíky.

Ale postupně. Ten svátek je dovršením osmidenních svátku Sukot, a jak Michael řekl, abychom měli úplný požitek z dovršení, musíme znát, co mu předcházelo, a oddrmolil pro nás liturgii všech sedmi předchozích dní – asi během 20 minut.

Potom nám připomněl, že svátek je radostný, že oslava začne po půlhodinové přestávce, a že on, aby se dostal do nálady, vypije litr vína. Oznámil nám to naprosto věcně, ale protože asi tušil, že nám to bude znít podezřele, hned dodal, že žid se nikdy neopije, s řečnickou otázkou: „Vy jste snad někdy viděli opilého žida?“

V jídelně, která byla vedle bohoslužebné místnosti, si sedl ke stolíku, a soustředěně, skleničku po skleničce, do sebe litrovku vína nalil. Pak jsme se vrátili k bohoslužbám. Michael odzpíval liturgii, tentokrát už v tempu, které jsme si mohli vychutnat. A potom jsme každý dostali přes rameno jeden velký symbolický svitek, a tančili jsme s nimi kolem bimy. Michael byl výborný, podařilo se mu vtáhnout nás do veselého reje. A měl to dobře spočítané – my tři jsme mu chyběli do počtu deseti účastníků, kteří byli potřební, aby byla oslava platná. Sice by to měli být pravověrní židé – ale kdo by na to hleděl, když tím hlavním má být radost?