Jestliže vám pro četbu křesťanského internetu nezbývá čas na čtení Bible, nečtěte internet!

Farářské střípky

151. Bude ateistická rebelie? Výjimku z nočního zákazu vycházení dostaly půlnoční Vánoční mše, ale ne Silvestrovské oslavy.

150. Roky jsme řešili, jaké to je, když muslimské ženy nosí zahalené obličeje. S koronavirem a rouškami jsme teď do toho experimentu byli vtaženi všichni.

151. Nazval svou firmu Boží střecha, chce tím naznačit, že staví střechy fakt skvělé. A když se to nepovede nebo nestihne, máte z postele výhled na boží střechu v pojetí trampském.


DALŠÍ "STŘÍPKY" JSOU VE SLOŽKÁCH VPRAVO

Zavržen na věky věků + Krvavé peníze

Jidáš:
jestli bych vám mohl pomoci z těchto problémů
chvíli mi trvalo, než jsem přišel na to, co by se dalo dělat
a přitom nemyslím na odměnu
nepřišel jsem za vámi kvůli svému prospěchu
jen mi neřekněte, že jsem proklet na věky

přišel jsem, protože jsem musel
snad mně jedinému je jasné
Ježíš už na mě nemá takový vliv a on sám už to také ví
neměl by se dovědět, že jsem byl tady u vás

Ananiáši, jsi přece přítel, moudrý a světaznalý muž
Kaifáši, příteli, já vím, že mi rozumíš
proč jsme my těmi proroky, kteří musí udělat to smutné rozhodnutí?

Ananiáš: přestaň si stěžovat, nech toho omlouvání
potřebujeme informace
pojďme do patra
Kaifáš: už máme povolení k tomu, abychom ho zatkli
ty víš, kde se pohybuje
Ananiáš: neodejdeš bez odměny
Kaifáš: zaplatíme ti v hotovosti, pěkně na dřevo
jen potřebujeme vědět, kde ho vojáci najdou
Ananiáš: aby kolem něj nebyl dav
Kaifáš: pak se to nemůže nepodařit

Jidáš: nepotřebuji vaše krvavé peníze
Kaifáš: neměj starost, zdrojů máme dost
Jidáš: nechci vaše krvavé peníze
Kaifáš: pomyslí, co bys s nimi mohl udělat
dej je na charitu, rozdej je chudým
víme, jaké je tvé smýšlení
to nejsou krvavé peníze, to je
Ananiáš: honorář, pozornost, odměna
Jidáš: ve čtvrtek večer ho najdete, když budete chtít
daleko od lidí, v zahradě getsemanské
svůdci: dobře, Jidáši
starý dobrý Jidáši


Mt 26:14 Tehdy šel jeden z dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím 15 a řekl: "Co mi dáte? Já vám ho zradím." Oni mu určili třicet stříbrných. 16 Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil.

Mk 14:10 Jidáš Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho zradil. 11 Ti se zaradovali, když to slyšeli, a slíbili mu peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal.

L 22:3 Tu vstoupil satan do Jidáše, nazývaného Iškariotský, který byl z počtu Dvanácti. 4 Odešel, aby se domluvil s velekněžími a veliteli stráže, že jim ho zradí. 5 Oni se zaradovali a dohodli se, že mu dají peníze. 6 Jidáš s tím souhlasil a hledal vhodnou příležitost, aby jim ho vydal, až při tom nebude zástup.


Mt u Jidáše zdůrazňuje jeho ziskuchtivost „co mi dáte?“
L naproti tomu u Jidáše zdůrazňuje jakousi souvislost nadosobní „vstoupil do něj satan“
– to je asi jako: posedl se, zbláznil

jsme zvyklí, že se zrádce Jidáš jednoznačně odlišuje od všech ostatních biblických postav
to je ovšem způsobeno jen zvláštností tradičního českého biblického jazyka
v řeckém textu má toto jméno tvar „Judas“
a je to jméno, které nese i mnoho jiných biblických postav
(v NZ ještě 8 dalších lidí,
ve SZ např. i praotec Juda, jeden ze synů Jákobových – a je to právě ten, od něhož se odvozují Judovci, čili židé),
i mezi 12 učedníky byli Judové hned dva (J 14,22)
mohli bychom tedy domýšlet, že v této postavě Jidáše se ztělesňuje Izrael, který zavrhuje Mesiáše, Izrael vzpurný a nevěrný

všichni evangelisté zdůrazňují, že Jidáš byl jedním z dvanácti,
tedy z těch, kteří byli vyvoleni Ježíšem a kteří jsou počátkem nového Božího lidu
i zde tedy prosáklo zlo,
dokonce s Ježíšovým vědomím
J 6:70 Ježíš jim odpověděl: "Nevyvolil jsem si vás dvanáct? A přece jeden z vás je ďábel." 71 Mínil Jidáše, syna Šimona Iškariotského.
to říká už v počátcích své činnosti

i tento skutek lidské zrady je tedy zvládnut Boží svrchovaností
a musí sloužit Božím cílům
to, že Syn člověka musí být vydán v ruce lidské, patří přímo k stanovené Boží vůli
L 24:7 že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát."
Bible nespekuluje o podstatě zla abstraktně
zato ukazuje na některých konkrétních případech, jak i zlo si Bůh použil k dobrému

na podstatu Jidášových pohnutek ukazuje znovu i vzpomínka na příběh o ženě,
která pomazala Ježíšovi nohy drahým olejem
J 12:3 Tu vzala Marie libru drahého oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a otřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti. 4 Jidáš Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který jej měl zradit, řekl: 5 "Proč nebyl ten olej prodán za tři sta denárů a peníze dány chudým?"
(6 To řekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale že byl zloděj: měl na starosti pokladnici a bral z toho, co se do ní dávalo.)
Marie se cele Ježíšovu vydala
Jidášovi tato odevzdanost chybí, on Ježíše stále posuzuje
chtěl si uchovat právo rozhodovat o svém vztahu k němu

Co je na tom tak zlého?

Máři Magdaléna nad spícím Ježíšem o sobě, lásce a Kristu:
nevím, jak bych ho měla milovat
co dělat, jak s ním jednat
zcela jsem se proměnila, jsem skutečně zcela jiná
když se podívám na sebe v uplynulých několika dnech,
připadám si najednou jako někdo jiný

nevím, jak to přijmout
nevím, proč na mě tak moc působí
on je muž, právě že je muž
tolik mužů jsem už měla, na mnoho způsobů
a on je jen jeden další

měla bych ho snad ponižovat
měla bych snad křičet
měla bych mluvit o lásce, podvolit se svým citům
nikdy jsem nečekala, že dojdu do tohoto stavu, co se to se mnou děje?

měla bych se chovat jako vždy dříve
být chladná a sebejistá, žádný blázen v lásce
ale on mě znejistěl

přesto, kdyby mi řekl, že mě má rád,
byla bych ztracena, vyděsil by mě
tu situaci bych nezvládla
odvrátila bych hlavu, otočila bych se zády
ani nad tím nechci přemýšlet, tak mě znejistěl
tak moc ho chci
tak moc ho mám ráda


vztah Máři Magdalény k Ježíši:
1. jí se prvně ukázal vzkříšený
Mk 16:9 Když Ježíš ráno prvního dne po sobotě vstal, zjevil se nejprve Marii z Magdaly, z níž kdysi vyhnal sedm démonů.

J toto vyprávění rozvádí
J 20:11 Ale Marie stála venku před hrobem a plakala. Přitom se naklonila do hrobu 12 a spatřila dva anděly v bílém rouchu, sedící na místě, kde před tím leželo Ježíšovo tělo, jednoho u hlavy a druhého u nohou. 13 Otázali se Marie: "Proč pláčeš?" Odpověděla jim: "Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili." 14 Po těch slovech se obrátila a spatřila za sebou Ježíše; ale nepoznala, že je to on. 15 Ježíš jí řekl: "Proč pláčeš? Koho hledáš?" V domnění, že je to zahradník, mu odpověděla: "Jestliže tys jej, pane, odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já pro něj půjdu." 16 Ježíš jí řekl: "Marie!" Obrátila se a zvolala hebrejsky: "Rabbuni", to znamená 'Mistře'.

2. to, že z ní vyhnal 7 démonů, a že ho ona pak následovala, potvrzuje i L
L 8:2 doprovázely ho i některé ženy uzdravené od zlých duchů a nemocí: Marie, zvaná Magdalská, z níž vyhnal sedm démonů,

3. legenda ji ztotožňuje s hříšnicí, která pomazala Ježíšovy nohy vonnou mastí
L 7:37 V tom městě byla žena hříšnice. Jakmile se dověděla, že Ježíš je u stolu v domě farizeově, přišla s alabastrovou nádobkou vzácného oleje, 38 s pláčem přistoupila zezadu k jeho nohám, začala mu je smáčet slzami a otírat svými vlasy, líbala je a mazala vzácným olejem. 39 Když to spatřil farizeus, který ho pozval, řekl si v duchu: "Kdyby to byl prorok, musel by poznat, co to je za ženu, která se ho dotýká, že je to hříšnice." 40 Ježíš mu na to řekl: "Šimone, chci ti něco povědět." On řekl: "Pověz, Mistře!" - 41 "Jeden věřitel měl dva dlužníky. První byl dlužen pět set denárů, druhý padesát. 42 Když neměli čím splatit dluh, odpustil oběma. Který z nich ho bude mít raději?" 43 Šimon mu odpověděl: "Mám za to, že ten, kterému odpustil víc." Řekl mu: "Správně jsi usoudil!" 44 Pak se obrátil k ženě a řekl Šimonovi: "Pohleď na tu ženu! Vešel jsem do tvého domu, ale vodu na nohy jsi mi nepodal, ona však skropila mé nohy slzami a otřela je svými vlasy. 45 Nepolíbil jsi mne, ale ona od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala líbat mé nohy. 46 Nepomazal jsi mou hlavu olejem, ona však vzácným olejem pomazala mé nohy. 47 Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku. Komu se málo odpouští, málo miluje."

evangelium samozřejmě nerozvádí, co Máři Magdaléna vůči Ježíši cítila
- vyhnání 7 démonů může znamenat, že ji vyvedl z vnitřní rozpolcenosti
- když ho následovala, určitě k němu cítila oddanost
- Ježíš se nebojí říci, že ho nějaká cizí žena milovala


dovede být něžný, laskavý, přitom ne sexuální
ne že by sexualita byla něco špatného, ale patří až do výlučného vztahu mezi mužem a ženou
(i erotika:
Mt 5:27 Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Nezcizoložíš.' 28 Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci.)

žil Ježíš plný život, když v něm chyběla sexualita?
odvolat se můžeme na slova apoštola Pavla
1 K 7:1 Je pro muže lépe, když žije bez ženy. 2 Abyste se však uvarovali smilstva, ať každý má svou ženu a každá svého muže.
7:7 Přál bych si totiž, aby všichni lidé byli jako já; ale každý má od Boha svůj vlastní dar, jeden tak, druhý jinak. 8 Svobodným a vdovám pravím, že je pro ně lépe, když zůstanou tak jako já. 9 Je-li jim zatěžko žít zdrženlivě, ať vstoupí v manželství, neboť je lepší žít v manželství než se trápit.
7:25 Co se týká neprovdaných, nemám žádný rozkaz Páně, ale dávám jen radu jako ten, kdo je pro milosrdenství Páně hoden důvěry. 26 Domnívám se, že vzhledem k tomu, co má přijít, je pro člověka nejlepší zůstat tak, jak je.
7:32 Já bych však chtěl, abyste neměli starosti. Svobodný se stará o věci Páně, jak by se líbil Bohu, 33 ale ženatý se stará o světské věci, jak by se zalíbil ženě, a je rozpolcen.
Ježíš i Pavel žili tak jedinečný a výlučný vztah k Bohu
a pak z této síly žili pro mnohé lidi,
že by vedlejší výlučný vztah byl rozpolcením