Jestliže vám pro četbu křesťanského internetu nezbývá čas na čtení Bible, nečtěte internet!

Farářské střípky

131. Takové uvedení koncertu jsem ještě nezažil: "Protože je v Bibli napsáno: ´Na počátku bylo slovo´, řeknu i já před hudbou několik slov."

130. "Vymodlil si faul." - Mistrovství světa v hokeji.

129. Strhl nás proud, všichni to cítíme. Modlitba je vyhozením kotvy. Zachytí se?

128. I Evropský soud pro lidská práva zamítl premiérovu stížnost, že je veden ve svazcích StB. Jestli se nám odvolá ještě jako Hus ke Kristu, pak je v pohodě navěky.

127. Když se v písni Bůh je záštita má zpívá konec verše "záštita ma-a", zní jako popěvek čínských maoistů.

126. Check-in byl v pátek odpoledne, vypadnout jsme museli v neděli ráno. Prý třídenní pobyt...

125. Vězni jsou převáženi fialovým autobusem. Neboť fialová je barva pokání. Středověk neskončil...

124. Kapr je náš beránek

123. A jeho jméno je Rouhání. Iránský muslimský prezident.

122. Co je modlitba? Rozhovor s Bohem, vysekne evangelík. A už sis někdy s Bohem povídal? Ne, Bůh mlčí. – Že takový rozhovor vyrůstá ze spočinutí před Bohem, to mu ovšem taky nic neříká.

121. "Tu levou nohu má od Boha." - Mistrovství světa ve fotbale.

120. Zdržela mě na ulici cigánka, že mi chce povědět, co mě čeká. Když jsem ji řekl, že jsem křesťan, požehnala mi a ustoupila z cesty. Vida.

119. "Vzal její hřích na sebe" u G. Greena znamená, že "si nasadil kondom při souloži s katoličkou".

118. Poznal jsem dalšího člověka, který se ujímá zatoulaných koček. Stále však neznám nikoho, kdo by se nezištně ujímal zbloudilých lidí.

117. Při výstupu na Svatý kopeček se bavili komentováním jednotlivých zastavení křížové cesty: "Hele, zase o něco zakopl."...

DALŠÍ "STŘÍPKY" JSOU VE SLOŽKÁCH VPRAVO

Jak ze sna procitám

O. Úvodní poznámky
V muzikálu je příběh Ježíše nahlížen především z pohledu Jidáše, toho učedníka, který ho zradil a zaprodal. Tak se to uvádí ve všech textech o muzikálu. Myslím však, že je dobré už teď dodat, že doplňkem pohledu Jidášova je zde pro mnoho písní podstatný pohled ženský, v muzikálu zosobněný především Máří Magdalénou, pohled citlivý a citový. Okruh příznivců muzikálového Ježíše na scéně ostatně často připomíná novodobé „děti květin“ (hippies, muzikál vznikl v roce 1969), jejichž senzibilita prý byla často zesilována „volnou láskou“ a psychotropními látkami. Bylo by to svůdné interpretovat Ježíše jako „hipísáka“, sledujme tedy, nakolik to autoři skutečně takto zamýšlejí, a pokud do určité míry ano, tak se ptejme dále, nakolik jsou motivy jimi použité skutečně obsažené v evangeliích. (Ptáme se ne proto, že bychom chtěli napomínat autory, nýbrž pro to, by to bylo důležité rozlišení našeho srdce vůči věcem z muzikálu, které by nás inspirovaly: zda jde o genuinní prvek evangelijní, pak textaři díky, že ho popularizuje a také nám připomíná, nebo jde jen o autorský nápad Tima Rice.)
V muzikálu samozřejmě není pojednáno celé evangelium, jde jen o výběr scén a témat. Přesto může být takto viděný příběh zajímavý jak pro toho, kdo Ježíšův příběh nezná a do knihy evangelia by se nikdy nezačetl, tak pro toho, kdo už evangelium jako celek zná. Myslím, že i znalým křesťanům může muzikál svým ztvárněním a svými tématy znovuoživit jejich povědomí o obsahu evangelia.

I 1 Předehra (Overture)
U této skladby si všimněme aspoň scénické poznámky, uvedené v českém bookletu: „Země se otevírá, aby vydala tajemství biblického příběhu.“ Zde na začátku se země otevře, aby po pohádkovém způsobu vydala poklad – totiž pěkný a silný příběh. Zde na počátku se země otevře, zatímco na konci příběhu se neotevře – o prázdném hrobu ani o vzkříšení v muzikálu řeč nebude. Tohoto zásadního omezení si buďme už od této vědomi a už na této poznámce si ujasněme, co od autorů můžeme očekávat a co ne. Oni chtějí vytvořit dramatický příběh (ne evangelizovat) a proti případným výtkám nevěrohodnosti si pomáhají tím, že ho předznačí jako legendu.

II 2 Jak ze sna procitám (Heaven On Their Minds)
anglický text
video a české texty
Začněme i u této skladby uvedením scénické poznámkyz bookletu: „Betánie, pátek.“ Zasazuje nás časově i místně. Podtitul celého muzikálu zní: „Příběh sedmi dní.“ Tradičně církevně se také mluví o sedmi dnech z konce Ježíšova života, a tímto rozmezím je míněn takzvaný Svatý týden od rána neděle před Velikonocemi po ráno neděle Velikonoční (tedy: Květná neděle, kdy Ježíš vjíždí do Jeruzaléma, pondělí, úterý, středa, Zelený čtvrtek, kdy Ježíš naposledy večeří s učedníky, Velký pátek, kdy je ukřižován, Bílá sobota, Velikonoční neděle, kdy je vzkříšen).
Muzikál také popisuje dění sedmi závěrečných dnů, ale začíná už v pátek před Květnou nedělí, tedy dva dny před Ježíšovým vjezdem do Jeruzaléma, v Betánii.
Mk 14,3-8: Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a seděl u stolu, přišla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého vzácného oleje z nardu. Rozbila ji a olej vylila na jeho hlavu. Někteří se hněvali: "Nač ta ztráta oleje? Mohl se prodat za víc než tři sta denárů a ty se mohly dát chudým." A osopili se na ni. Ježíš však řekl: "Nechte ji! Proč ji trápíte? Vykonala na mě dobrý skutek. Vždyť chudé máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře; mne však nemáte stále. Ona učinila, co měla; už napřed pomazala mé tělo k pohřbu.
Děj muzikálu pak končí rovněž v pátek, Ježíšovým ukřižováním. Jak už jsme si řekli, k Velikonoční neděli autoři děj nedotahuji.

Text:
Chyba v překladu Prostějovského: „Poslyš, Kriste, ..věří, že jsi jejich Mesiáš.“ Titul Kristus (z řečtiny) už znamená totéž co Mesiáš (z hebrejštiny: [boží] Pomazaný).

Děj:
Jidášovi se rozjasnilo v hlavě a vidí, kam směřuje Ježíšův osud. On vidí, že lidé kolem Ježíše ho chtějí vidět prismatem svých tužeb a očekávání. Oni ve svých srdcích mísí staré prorocké předpovědi, spojené s očekávanou osobou Mesiáše, se svými vlastními aktuálními nadějemi. A když takto k Ježíši přistupují, sám Ježíš jejich touhy přejímá a vydává je za své poslání. Ježíš jistě je obdivuhodný, ale Jidáš vznáší závažnou výtku: lidé obdivují více jej než jeho učení (třebaže by si Ježíš přál opak).
Jidáš by chtěl Ježíše z takového snění probudit (jako sám je nyní probuzen z vlastních snů). Říká, že i on stále za ním stojí a obdivuje jej. Upozorňuje ho však na to, že lid mu ublíží, když pozná, že jejich očekávání se nenaplňují a když se jim bude zdát, že Ježíš lhal.
Jidáš vzpomíná na dobu, kdy Ježíše poznal, na to, že tam na začátku nebylo ani slovo o tom, že by Ježíš byl Bůh. Myslí, že by bylo lepší, kdyby Ježíš zůstal tesařem v Nazarétu, ve městě, odkud pocházel. Kdyby nevyvolal tento zmatek a nebezpečí. To, že zklame své obdivovatele a ti se mu pomstí, je jen jedna podoba nebezpečí, které mu hrozí. Druhá spočívá v tom, že Židé, Ježíšův národ, jsou v této době okupováni Římany, a okupanti budou mít pochopitelnou snahu povstání kolem Ježíše všemi prostředky potlačit.
Ti, kdo Ježíše následuj, jsou zaslepení, mají TOO MUCH HEAVEN ON THEIR MINDS.

Biblický podklad Jidášovy řeči zmiňme alespoň v několika bodech:

mesiášská očekáváníto, co máme zapsáno v evangeliích, bylo napsáno až po Velikonocích,
a vzpomínky pisatelů jsou už samozřejmě ovlivněné tím, že se setkali se Vzkříšeným
přesto se dá z evangelií vybádat něco z toho, jak současníci Ježíše chápali či nechápali
a jak svému poslání rozuměl on sám

1) naděje spojované s Ježíšem
Ježíš se nedá zasadit do mesiášských představ své doby
aspoň někteří z jeho současníků chápali Ježíšovo působení jako mesiášské
- Petrovo vyznání Mk 8,29: „Ty jsi Kristus“ je jistě původní
(vždyť v následujících verších se Ježíš s Petrem přou o správné pochopení
Petr očekával, že se Ježíš mocí ujme vlády,
Ježíš říká, že mesiáš bude muset trpět)
- druhé pokušení na poušti - ďábel mu nabízí mesiášskou světovou vládu (Mt 4,8-10)
Ježíš se s tímto pojetím mesiášství (které od něj očekával také lid) vyrovnává jako s pokušením

Ježíš se od takových pojetí mesiášství distancoval ze dvou důvodů
1) existovaly skupiny, které chtěly mesiášskou dobu vybojovat mocí
zéloté – provokovali konflikty, nebo se jim přinejmenším nevyhýbali
esejci – stáhli se do pouště, aby očekávali Božího anděla, který je povolá k boji
2) v tehdejších představách byla mesiášská doba spojena s nenávistí a věčným trestem pro pohany

2) Ježíšovo sebepochopení
začněme střízlivě: Ježíš patřil k těm, kdo byli přesvědčeni, že jim Bůh dal svého Ducha
ani to už nebylo běžné, neboť tehdejší zbožní-farizeové předpokládali,
že prorocký Duch v Izraeli vymřel (Ž 74,9)
Ježíš ve svých blahoslavenstvích (zvl. L 6,20n) aktualizoval prorocká zaslíbení Iz 61,1-2
svými současníky byl za proroka považován (Mk 8,28)

konal zázraky, měl svrchovaný postoj vůči Zákonu (Mk 3,1-6 Uzdravení v sobotu) –
jedinečné vědomí vlastního poslání (symbolické jednání: vytvoření kruhu učedníků atd.)

jak si ho sám představoval?
pomocí představy trpícího a zachráněného Ž 22,2n.22
poznává, že nastávající smrt bude rozhodující částí jeho poslání (ustanovení VP Mk 14,22-25)
a že bude ostatním lidem k dobru
(stejně jako bylo celé jeho zvěstování a jednání)
věřil v dobrou vůli Boží, i když nevěděl „jak“ se to stane

své zvěstování spojil se svým údělem:
zklamal se ve svém Bohu nebo ne?
tato otázka byla otevřena ještě v okamžiku jeho smrti

velikonoční zvěst byla od počátku chápána
jako odpověď na Ježíšovu důvěru k Bohu
Ježíšův život bez Velikonoc by byl jen životem ztroskotance,
nemohl by být ani vzorem

Proč ten shon?

anglický text
video
český text

skupina kolem Ježíše večeří před Jeruzalémem a je v ní napětí
apoštolové (správněji učedníci) chtějí vědět, co se bude dít,
a kdy se vydají cestou do Jeruzaléma

Ježíš jim říká, ať nehledí do budoucnosti
aby nechali zítřek zítřku a prožívali dnešek

Ježíš by jim mohl říci, co se chystá, jaké má plány
ale oni by to pochopili ještě méně než on sám
dokonce říká, že oni jsou posedlí bojem, že se těší na střet

Máři Magdaléna Ježíši chladí obličej a Ježíš říká, že toto mu dělá dobře
zatímco učedníci u večeře pořád kecají: kde a kdy a kdo a jak
ona jediná mu dává, co on potřebuje zde a teď

(rolí žen v evangeliu se budeme zabývat někdy příště)

I. posedlí bojem:
- jeden z výkladů, oč šlo Jidášovi
Jidáš Iškariotský – ve jméně vidí někteří badatelé zkomoleninu názvu politické sekty sikariů
(kteří nosili dýku a byli stále připravení k boji)
- Petr vytasil meč na obranu Ježíše – J 18,10n
Šimon Petr vytasil meč, který měl u sebe, zasáhl jednoho veleknězova sluhu a uťal mu ucho. Ježíš řekl Petrovi: "Schovej ten meč do pochvy! Což nemám pít kalich, který mi dal Otec?"

II. nech zítřek zítřku
Mt 6,34: Nedělejte si tedy starosti o zítřek; zítřek bude mít své starosti.
zítřek (rozšířeně budoucnost) tu ještě není, nemáme ho ve svých rukou
může vypadat docela jinak, než předpokládáme
je spojeno s důvěrou, že každý den dostáváme od Boha novou příležitost
že Bůh nás povede dále
(Ž 37,5: Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat.)

III. mohl by vám povědět, kam směřujeme,
ale rozuměli byste tomu ještě méně než já

předpověď utrpení: Mk 8,31-33
A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech vstát. A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat. 33 On se však obrátil, podíval se na učedníky a pokáral Petra: "Jdi mi z cesty, satane!; tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!"

Boží vůle je určitá
Ježíš ji nahlížel jasněji, my méně jasně
nemusíme se však strachovat u budoucnost, máme plně žít dnešek

Divná mystifikace

L 8:2 Bylo s ním dvanáct učedníků a některé ženy uzdravené od zlých duchů a nemocí: Marie, zvaná Magdalská, z níž vyhnal sedm démonů, Jana, Zuzana a mnohé jiné, které se o ně (o něj) ze svých prostředků staraly.
J 11:2 sestra Lazarova. To byla ta Marie, která pomazala Pána vzácným olejem a nohy mu otřela svými vlasy; a její bratr Lazar byl nemocen.
(odkazuje na příběh, který je zapsán až J 12 a bude tématem také další písně)

Jidáš se ptá Ježíše, proč marní čas s Máři Magdalénou
je zábavná, ale neměl by ji nechat, aby ho hladila a líbala po vlasech
to, že je nevěstkou, Jidášovi osobně nevadí,
ale její nepočestnost vrhá stín také na ně a může poskytnout záminku nepřátelům

Ježíš: kdo jsi, že jí opovrhuješ a ji kritizuješ
nech ji být ať je se mnou
jestliže ty jsi bez hříchů, odsuď ji - hoď po ní kamenem,
jestliže ne, nech ji být

jsem překvapený, že mužové jako vy jsou tak povrchní, tupí a nechápaví
není mezi vámi nikdo, kdo by mi rozuměl

učedníci: to se mýlíš? jak můžeš něco takového říci
Ježíš: (nerozumí mi) nikdo z vás

I. ženy v Ježíšově životě
ve starověku se příznivému postaven rozhodně netěšily

Ježíš (navzdory zákonickým předpisům) se ženami hovoří
zastává se jich: Mk 14,3-6, pomáhá jim
ony se s ním dokonce někdy hádají a přesvědčují jej
Mt 15:22 A hle, jedna kananejská žena z těch končin vyšla a volala: "Smiluj se nade mnou, Synu Davidův! Má dcera je zle posedlá." 23 Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a žádali ho: "Zbav se jí, vždyť za námi křičí!" 24 On odpověděl: "Jsem poslán ke ztraceným ovcím z lidu izraelského." 25 Ale ona přistoupila, klaněla se mu a řekla: "Pane, pomoz mi!" 26 On jí odpověděl: "Nesluší se vzít chleba dětem a hodit jej psům." 27 Ona řekla: "Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů." 28 Tu jí Ježíš řekl: "Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš." A od té hodiny byla její dcera zdráva.

mnohé ho obklopují jako učednice
L 10:38 Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam jej přijala do svého domu žena jménem Marta, 39 která měla sestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým a poslouchala jeho slovo.
jako sponzorky L 8,2 (viz nahoře)
i při jeho utrpení: Mk 15,40 zpovzdálí se dívaly také ženy
(při křižování, „také“ – myšleno spolu se zástupy, učedníci jsou někde skrytí ze strachu)
i při jeho oslavení: Mk 16,1n to ženy jdou ráno pomazat jeho tělo,
to ony první slyší zvěst o vzkříšení

přesto nepřijal žádné ženy mezi své apoštoly
byl to symbolický akt: založení nového Izraele podle 12 synů Abrahamových

II. to, že mu jeho učedníci nerozuměli, je o nich napsáno několikrát
L 18:31 Vzal k sobě svých Dvanáct a řekl jim:
"Hle, jdeme do Jeruzaléma a na Synu člověka se naplní všechno, co je psáno u proroků.
Neboť bude vydán pohanům a budou se mu posmívat a tupit ho a plivat na něj,
zbičují ho a zabijí; a třetího dne vstane."
Oni však ničemu z toho nerozuměli, smysl těch slov jim zůstal skryt a nepochopili, co říkal.

III. veřejné mínění proti ženám: speciálně – posouzení ženy cizoložné J 8,3-11
co je to za cizoložnici, co se stalo? jsou možné dvě varianty:
a) Lv 20:10 Kdo se dopustí cizoložství s ženou někoho jiného, kdo cizoloží s ženou svého bližního, musí zemřít, cizoložník i cizoložnice.
ale pokud je to tento případ, kde je ten muž: cizoložství je přece záležitostí dvou lidí
b) a druhý případ, který tady přichází v úvahu: ukamenována měla být dívka, u které novomanžel jistil, že není panna (Dt 22,21)
ten případ je vůči ženám nespravedlivý už podle Zákona

zákoníci a farizeové tady chtějí vehnat Ježíše do úzkých
- pokud rozhodne, že by žena měla být odsouzena, bere na sebe pravomoc rozhodovat o trestu smrti, pravomoc, kterou měl v okupované Palestině jen římský soud
- pokud se rozhodne ženu osvobodit, mluví proti židovskému Zákonu
Ježíš píše po zemi
(jako římský předsedající soudce nejdříve napsal rozsudek na cedulku a pak ho přečetl nahlas)
pak nahlas říká: kdo jste bez viny, první hoď kamenem
to je důvtipný rozsudek ve velkém stylu římského práva, zároveň nevykonatelný u Židů,
kteří měli v náboženském myšlení silné povědomí o vlastních hříších

Ježíš tady hraje ironicky roli jakoby římského soudce

Vše je tak, jak má být

Marie Magdaléna tiší Ježíše: nestarej se, přestaň přemýšlet nad problémy,
nenech se rušit, všechno je v pořádku, vše je dobré, na nic nemysli
chceme, aby ses dobře prospal, svět se přece bude otáčet i bez tvého starání
a ženy apoštolů ji v tomto svým sborem podporují
Máři Magdaléna chce Ježíše konejšit, tišit, zklidňovat vonnými mastmi

teď do toho vtrhne Jidáš a Máři obviní:
tu mast, kterou plýváš, tu jsme mohli prodat za velké peníze a jimi pomoci těm, kdo umírají hladem,
a Jidáš hledá souhlas také u Ježíše: na těch bídných přece záleží více než na tvých nohou a vlasech?

a Ježíš tedy do toho vstoupí:
přece si Jidáši nemyslíš, že je v našich možnostech změnit osud chudých?
chudí budou stále a budou se se svou chudobou rvát
a teď nutno z angličtiny:
podívej se na to štěstí, co teď máš
buď rád, že máš mne,
budeš smutný, až já tady nebudu, až mě ztratíš

1. nech se nést na vlnách řeky spánku a snů
k tomu dva biblické texty:
Ježíš spí při bouři na moři:
Mk 4:36 I opustili zástup a odvezli ho lodí, na které byl. A jiné lodi ho doprovázely. 37 Tu se strhla velká bouře s vichřicí a vlny se valily na loď, že už byla skoro plná. 38 On však na zádi lodi na podušce spal. I probudí ho a řeknou mu: "Mistře, tobě je jedno, že zahyneme?" 39 Tu vstal, pohrozil větru a řekl moři: "Zmlkni a utiš se!" I ustal vítr a bylo veliké ticho. 40 A řekl jim: "Proč jste tak ustrašení? Což nemáte víru?"
situace vypadá jako ohrožení, ale Ježíš ví, že mu bouře a vítr nemohou ublížit, protože ony jsou v rukou Božích
učedníky strach vede k zoufalství a k výčitkám

a chvála žalmisty:
Ž 4:9 Pokojně uléhám, pokojně spím, neboť ty sám, Hospodine, v bezpečí mi dáváš bydlet.
v jistotě Boží ochrany může věřící člověk pokojně spát
provází ho jistota, že Bůh pro svého věrného koná i divy,
zatímco on sám, i kdyby se ustaral, klid si nezajistí

2. chudí budou stále
J 12:2 Připravili mu tam večeři; Marta při ní obsluhovala a Lazar byl jeden z těch, kteří byli s Ježíšem u stolu. 3 Tu vzala Marie libru drahého oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a otřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti. 4 Jidáš Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který jej měl zradit, řekl: 5 "Proč nebyl ten olej prodán za tři sta denárů a peníze dány chudým?" 6 To řekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale že byl zloděj: měl na starosti pokladnici a bral z toho, co se do ní dávalo. 7 Ježíš řekl: "Nech ji, uchovala to ke dni mého pohřbu! 8 Chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky."
(Mt 26,11: chudé máte stále kolem sebe
Mk 14,7: + a kdykoliv chcete, můžete jim konat dobře

Dt 15,11: potřebný ze země nevymizí
(pomazala i hlavu Mt 26,7)

1) Marie udělala dobrý skutek, tedy skutek lásky:
je rozdíl mezi almužnou (skutkem milosrdenství) – něčím, co máme konat a co je téměř předepsáno, pomáhání s nápravou řádu světa, já se slituji nad někým
a skutkem lásky, tím co si vynutí daná chvíle v osobním setkání, Marie ho „velmi milovala“,
projevila velikou lásku (L 7,47), lásku jako odevzdání se celou bytostí
2) a pokud měly být dávány peníze potřebným, Ježíš je v tuto chvíli „na smrt jdoucí“, a tedy nejbídnější mezi bídnými

Zemřít by měl

(rada kněží)
první kněz: Kaifáši, rada na tebe čeká, jsou tady farizeové a kněží
Kaifáš: pánové, víte, proč jsme zde, máme problém a málo času na jeho řešení

(zvenku) dav: Hosana! Superstar!

Ananiáš: Poslechněte si ten křičící dav hlupáků na ulici!
jeden nebo dva triky s malomocnými a hned je celé město na nohou!
všichni uvnitř: on je nebezpečný!

(zvenku) dav: vyznej, že ty jsi ten, kdo byl předpověděn!

druhý kněz: ten muž je ve městě aby získal dav na svou podporu
třetí kněz: myslím, že bychom do toho měli zasáhnout
druhý kněz: teď je přímo kolem naší budovy
třetí kněz: rychle, Kaifáši, povolejme římskou stráž
Kaifáš: ne, počkejte, tento problém si žádá definitivní řešení
Ananiáš: co tedy dělat s Ježíšem Nazaretským, kouzelníkem, hrdinou hlupáků?
Kaifáš: jedno musím přiznat: Ježíš je senzační
Ananiáš: ale ten zběsilý dav se brzy vymkne kontrole
třetí kněz: ale jak Ježíše zastavit, jeho popularita stoupá?

Kaifáš: zdá se mi, že mohou povstat zlé věci,
lid ho prohlásí za krále, který by mohl vyhnat Římany,
vidím krev a zkázu, také naší zkázu vinou toho muže

třetí kněz: co tedy dělat s ježíšománií?
Ananiáš: jak se vypořádat s tímto tesařským králem?
třetí kněz: jak jít na toho, muže, který už je slavnější než Jan Křtitel?

Kaifáš: hlupáci, vy vůbec nepřemýšlíte!
do toho hazardu se vůbec nebudeme pouštět, musíme ho zcela zničit
tak jako Jan Křtitel dříve, i Ježíš musí zemřít
kvůli národu musí Ježíš zemřít
(v českém překladu toto klíčové slovo chybí:
for the sake of nation, this Jesus must die)


I. Kaifáš – v té době židovský velekněz
v jeho paláci se sešel sanhedrin – velerada, aby Ježíše zajali a zabili
Mt 26:3 Tehdy se sešli velekněží a starší lidu ve dvoře velekněze, který se jmenoval Kaifáš, 4 a uradili se, že se Ježíš zmocní lstí a že ho zabijí. 5 Říkali: "Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nebouřil."
je zde tedy také to, že mají strach ze zástupů, anebo jiná zpráva
J 11:47 Velekněží a farizeové svolali radu a řekli: "Co si počneme? Ten člověk činí mnohá znamení 48 Když proti němu nezakročíme, všichni v něj uvěří, a přijdou Římané a zničí nám toto svaté místo i národ."

nevědomky se Kaifáš stává prorokem
J 11:49 Jeden z nich, Kaifáš, velekněz toho roku, jim řekl: "Vy ničemu nerozumíte; 50 nechápete, že je pro vás lépe, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby zahynul celý národ." 51 To však neřekl sám ze sebe, ale jako velekněz toho roku vyřkl proroctví, že Ježíš má zemřít za národ
Ježíšova smrt bude zástupnou za lid
Ř 5:6 Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné. 7 Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život. 8 Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.
lidé se na něm provinili,
ale Ježíš jejich vinu snesl, unesl
(odpustil, neobrátil ji pro nim ve výčitkách, vyzkratoval to napětí na sobě)
dokonce se modlil za odpuštění pro ty, kdo se provinili

Ananiáš – Kaifášův předchůdce, který se však i za něj aktivně účastnil církevní politiky


II. celé dohadování se pohybuje v takovémto schématu:

podvodník
nám - nebezpečný – národu
(obdivuhodný)

Hosanna

Ježíš s apoštoly vstupuje do bran Jeruzaléma, vítán davy (květná neděle)
Kaifáš žádá Ježíše, aby zastavil toto davové šílenství
bohužel: český překlad zatají mnozí z důležitých věcí, které jsou v původní verzi

Hosanna – žehnej nám
hey – sanna: hříčka: místo ho hey – jako pozdrav
JC (dží sí) zkratka jména Jesus Christ
(u slavných osob: jako BB – Brigitte Bardot nebo JFK John Fitgerald Kennedy)
a postupně se zástup ptá:
- můžeš se na mne usmát?
- jsi skvělý
- zemřeš pro mne?

Kaifáš:
řekni té chátře, ať je zticha, je příliš hlučná
řekni té lůze, která zpívá tvou píseň, že jsou hlupáci a že se mýlí
jsou dáni do klatby, ať se rozejdou

Ježíš:
proč marníš slovy stížnostmi na zástup?
nikdo nemůže utišit jejich křik
i kdyby každý jazyk zmlkl, zvuk bude pokračovat
skály a kameny samy začnou prozpěvovat: Hosanna…

zpívejte mi vaše písně, ale ne jen pro mě
zpívejte je pro sebe samotné, neboť jste blaženi (blahoslaveni)
není mezi vámi nikdo, kdo by neměl šanci vyhrát Království:
ani vy pomalí, ani trpící, ani rychlí, ani mrtví

Hosanna… zemřeš pro mne?

I. bude křičet kamení
L 19:37 Když už se blížil ke svahu Olivové hory, počal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli. 38 Volali: "Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech!" 39 Tu mu řekli někteří farizeové ze zástupu: "Mistře, napomeň své učedníky!" 40 Odpověděl: "Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení."
o Kristově pravdě svědčí celý svět

podle SZ svět svědčí o Boží (stvořitelské) moci
Ž19:2 Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou. 3 Svoji řeč předává jeden den druhému, noc noci sděluje poznatky. 4 Není to řeč lidská, nejsou to slova, takový hlas od nich nelze slyšet. 5 Jejich tón zvučí celičkou zemí, zní jejich hovor po širém světě. Bůh slunci na nebi postavil stan.
ale také svědčí o pravdě jeho konání svědčí proti svévoli lidí
Abk 2:10 (slovo proti těm, kdo mají dobyvačné úmysly): Rozhodl ses k hanbě svého domu učinit konec mnohým národům; hřešíš sám proti sobě. 11 I kámen ze zdi bude křičet, trám z kovu mu odpovídat. 12 Běda tomu, kdo staví město na prolité krvi a zabezpečuje tvrz bezprávím.

o Kristu mluví všechno ve světě
– slavnostně a v teologickém domýšlení o tom mluví pozdější list
Kol 1:15 On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření,
16 neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.
17 On předchází všechno, všechno v něm spočívá, 18 on jest hlavou těla - totiž církve.
On je počátek, prvorozený z mrtvých - takže je to on, jenž má prvenství ve všem.
19 Plnost sama se rozhodla v něm přebývat,
20 aby skrze něho a v něm bylo smířeno všechno, co jest, jak na zemi, tak v nebesích
- protože smíření přinesla jeho oběť na kříži.


nám zbývá domýšlet, kde ve světě, ve věcech, ve vztazích
se zjevuje pravda křesťanství
o kráse stvoření mluvili mnozí
ale kde lze vidět nebo slyšet, že Kristus je vnitřním principem světa?

II. zpívejte pro sebe, vy všichni
chválíme Krista kvůli sobě, pro vlastní dobro

je omezené si myslet, že člověk žije jenom pro sebe, pro druhé lidi,
pro tento svět
ale stejně nepochopení je říkat, že žijeme především pro Boha,
je obtížně pochopitelné, když se řekne, že především máme chválit Boha
chválíme Boha proto, že poznáváme, jak on pro nás chce dobro, má nás rád
Krista, který přišel, aby nás zachránil
základním určením člověka je, aby žil s Bohem ve vztahu
štěstím, že Boha zná a důvěřuje mu

Ubohý Jeruzalém

Šimon Zélota / Ubohý Jeruzalém

lidé v zástupu kolem Ježíše volají:
Kriste, ty víš, že tě mám rád, podívej se, jak na tebe mávám,
věřím v tebe a v Boha, řekni, že jsem spasen
Ježíši, jsem se tebou, dotkni se mě, jsem na tvé straně

Šimon Zélota:
vidíš, co se ti povedlo, co jsi v lidech vyvolal,
a teď je ve tvé moci, abys odstranil tu římskou špínu, která leží na našem národě

to musí být snad padesát tisíc lidí,
kteří tady křičí, že tě milují,
a každý z nich udělá cokoliv, co mu přikážeš
přidej do těch řečí o lásce trochu nenávisti k Římu,
a povstane z toho velká síla, která nám znovu dobude naši vlast
dostane se ti moci a slávy na věky věků, amen, amen

Ježíš:
ani ty, Šimone, ani těch padesát tisíc,
ani Římané, ani Židé,
ani kněží, ani zákoníci,
ani Jeruzalém, který jde k záhubě,
nerozumí tomu, co je moc,
nerozumí tomu, co je sláva
vůbec nerozumí

kdybys jen věděl to, co vím já
ubohý Jeruzaléme
viděl jsi pravdu, ale zavíráš oči
když žiješ, máš mnoho starostí,
k tomu, abys přemohl smrt, musíš zemřít

I. co je moc, co je sláva
moc: schopnost prosadit svou vůli
Ježíš měl moc od Boha, může ji svobodně užívat
proč tedy uboze umírá?
protože jeho vůlí je plnit vůli Boží
má moc i smrt přijmout
ale moc smrti ho nemohla přemoci
2K 13:4 Zemřel sice na kříži v slabosti, ale z Boží moci je živ. I my jsme s ním slabí, ale pro vás budeme společně s ním žít z moci Boží.

sláva: v hebrejštině odvozeno od slova „váha“,
to, co má vážnost, důležitost
(v řečtině a češtině důraz více na proslulost)
už Ježíšův pozemský život provázela nebeská sláva
nebyla to však sláva oslňujícího lesku a vnější slávy,
nýbrž byla přístupná jen zraku víry
nevěřící na něm často nic mimořádného neviděli
ale ani ti, kdo v něj uvěřili, jej nechápali zcela
plně je Ježíš oslaven až ve vzkříšení
Žd 1:3 On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty
z něj ozařuje Boží sláva všechny lidi
2Kor 3:18 Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně,
a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě - to vše mocí Ducha Páně.

II. nářek nad Jeruzalémem
Mt 23:37 Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni; kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste! 38 Hle, váš dům se vám ponechává pustý.
Jeruzalém zabíjí proroky:
všechny, kdo k němu přicházejí s voláním k nápravě
Jeruzalém je ubohý ve své pýše, nepoučitelnosti
bude zničen, rozvracen

III. k tomu, abys překonal smrt, musíš zemřít
starosti máš, dokud si zakládáš na životě (lpíš na životě)
myšlenka zní téměř buddhisticky – jako vyhasnutí
ale je i biblická, a v Bibli je chápaná jinak
zemřít starému způsobu života – hříchu
umřít tomu životu, který smrtí končí
a žít novým, pravým způsobem života
Ř 6:8 Jestliže jsme spolu s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít.
i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši. 12 Nechť tedy hřích neovládá vaše smrtelné tělo, tak abyste poslouchali, čeho se mu zachce; 13 ani nepropůjčujte hříchu své tělo za nástroj nepravosti, ale jako ti, kteří byli vyvedeni ze smrti do života, propůjčujte sami sebe a své tělo Bohu za nástroj spravedlnosti. 14 Hřích nad vámi už nebude panovat; vždyť nejste pod zákonem, ale pod milostí.

V chrámu

kupčíci (se překřikují): vstupte k nám!
máme nejnižší ceny ve městě!
prodáváme nejlepší víno!
vsaďte si u nás!
na ceně se jistě domluvíme!

Ježíš: můj dům by měl být domem modliteb
ale vy z něho děláte doupě zlodějů
ven, všichni ven, vypadněte
můj čas téměř vypršel, jen málo času zbývá, abych něco udělal
to, co jsem zkusil za tři roky, se zdá, jako by bylo roků třicet

dav: podívej se na mé oči, sotva vidí,
podívej se, jak obtížně chodím
věřím, že ty mi můžeš pomoci
dotkni se mě, ať jsem uzdraven

Ježíš: je vás mnoho, netlačte se na mě
jsem na to sám
uzdravte se sami!

1. komercionalizace
příběh o vyčištění chrámu
Mt 21:12 Ježíš vešel do chrámu a vyhnal prodavače a kupující v nádvoří, zpřevracel stoly směnárníků i stánky prodavačů holubů; 13 řekl jim: "Je psáno: 'Můj dům bude zván domem modlitby', ale vy z něho děláte doupě lupičů."
byli tam, aby prodávali zvířata k obětem, tedy ze zbožných důvodů
aby směňovali peníze těm, kdo chtěli dát dar: ten se odevzdával ve zvláštní svaté chrámové měně
jen to přebujelo, jako každá příležitost ke komerci

2. věříme ti, že nám můžeš pomoci
Mt 21:14 (následuje po předchozím) I přistoupili k němu v chrámě slepí a chromí a on je uzdravil.

u většiny příběhů o uzdravení čteme větu: „jdi, víra tvá tě uzdravila“ nebo podobnou
Mt 9:22 (žena prosící o uzdravení dcery) Tu jí Ježíš řekl: "Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš." A od té hodiny byla její dcera zdráva.
Mk 5:34 (žena trpící krvotokem) A on jí řekl: "Dcero, tvá víra tě zachránila. Odejdi v pokoji, uzdravena ze svého trápení!"
Mk 10:52 (uzdravení slepého) Ježíš mu řekl: "Jdi, tvá víra tě zachránila." Hned prohlédl a šel tou cestou za ním.
L 7:50 (žena hříšnice) A řekl ženě: "Tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji!"


tyto příběhy byly zapsány proto, že se staly svědectvím o Ježíšově moci
ale jistě se na něho obracelo mnohem více potřebných,
kteří mu také důvěřovali, spoléhali se na jeho pomoc
(jako se obracejí jistě na každého z nás)
ale ta víra, co uzdravuje, není každá víra, byť je to tak jednoduše v těch příbězích zapsáno
nýbrž víra v Boha

3. nedostatek času, mnoho toho nezvládl
i u Ježíše čteme o únavě, přepracovanosti
Mk 6:31 Řekl jim: "Pojďte sami stranou na pusté místo a trochu si odpočiňte!" Stále totiž přicházelo a odcházelo mnoho lidí, a neměli ani čas se najíst. 32 Odjeli tedy lodí na pusté místo, aby byli sami. 33 Mnozí spatřili, jak odjíždějí a poznali je; pěšky se tam ze všech měst sběhli a byli tam před nimi. 34 Když vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře.

také Ježíšovy síly byly omezené, byl jen člověk
mohl být jen na jednom místě, musel spát
proto zaslibuje, že v době působení Ducha svatého to bude pro lidi lepší
duch působí na mnoha místech současně
J 16:7 Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám.

Pilátův sen

Pilát: zdálo se mi o tom, že jsem potkal jednoho Galilejce,
pozoruhodného muže,
takový vzhled jen tak neuvidíš,
vypadal jako štvanec.

Ptal jsem se ho, co se mu stalo
jak to všechno začalo,
ptal jsem se znovu, ale neřekl ani slovo,
jako by vůbec neslyšel

A potom, najednou, místnost byla plná divokým a nahněvaných lidí
zdálo se, že tohoto muže nenávidí, napadali ho,
a pak zase zmizeli

Pak jsem viděl tisíce miliónů,
jak pláčou pro toho muže
a vyslovovali mé jméno,
a dávali mi toho muže za vinu

je pravda, že při setkání s Ježíšem Pilát jedná divně
(jakoby měl nějakou předtuchu, intuici)
- chce Ježíše osvobodit
L 23,13-24 13 Pilát svolal velekněze, členy rady i lid 14 a řekl jim: "Přivedli jste přede mne tohoto člověka, že pobuřuje lid; já jsem ho, jak vidíte, před vámi vyslechl a neshledal jsem na něm nic, z čeho jej obviňujete. 15 Ani Herodes ne; vždyť nám ho poslal zpět. Je zřejmé, že nespáchal nic, proč by zasluhoval smrt. 16 Dám ho na místě potrestat a pak ho propustím." 17 Musel jim totiž o svátcích propustit vždy jednoho člověka. 18 Ale oni všichni najednou křičeli: "Pryč s ním! Propusť nám Barabáše!" 19 To byl člověk, kterého uvrhli do vězení pro jakousi vzpouru ve městě a vraždu. 20 Tu k nim Pilát znovu promluvil, neboť chtěl Ježíše propustit. 21 Avšak oni křičeli: "Na kříž, na kříž s ním!" 22 Promluvil k nim potřetí: "Čeho se vlastně dopustil? Neshledal jsem na něm nic, proč by měl zemřít. Dám ho zbičovat a pak ho propustím." 23 Ale oni na něm s velkým křikem vymáhali, aby ho dal ukřižovat; a jejich křik se stále stupňoval. 24 A tak se Pilát rozhodl jim vyhovět.
- je jím zaujat
J 19,5 Pilátovo slovo: „Hle, člověk.“

je pravda, že podle evangelistů Ježíš před Pilátem spíše mlčí
např. Mt 27,14: On mu však neodpověděl ani na jedinou věc, takže se vladař velice divil.

„dávali mi jeho smrt za vinu“
křesťané si připomínají Piláta v Apoštolském vyznání víry: „trpěl pod Pontským Pilátem“

sen o Ježíšovi však podle evangelia měla Pilátova žena, ne Pilát
Mt 27:19 Když seděl na soudné stolici, poslala k němu jeho žena se vzkazem: "Nezačínej si nic s tím spravedlivým! Dnes mě kvůli němu pronásledovaly zlé sny."

sen v Bibli:
často je to Boží nástroj, pokyn k určitému jednání
Mt 2 Josef, Ježíšův otec, dostává ve snu pokyn jednak, aby s rodinou uprchl do Egypta, jednak, aby se vrátil
Mt 2:13 Když odešli, hle, anděl Hospodinův se ukázal Josefovi ve snu a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil."
Mt 2:22 Když však uslyšel, že Archelaos kraluje v Judsku po svém otci Herodovi, bál se tam jít; ale na pokyn ve snu se obrátil do končin galilejských


někdy je sen předtuchou
faraon měl předtuchu, že přichází 7 let s hojnou úrodou a po nich 7 let chudých Gn 41:1 Po dvou letech se stalo, že farao měl sen: Stojí u Nilu. 2 Pojednou z Nilu vystupuje sedm krav nápadně krásných a vykrmených a popásají se na říční trávě. 3 A hle, za nimi vystupuje z Nilu jiných sedm krav, nápadně šeredných a vyhublých, a postaví se vedle těch sedmi krav na břehu. 4 A ty nápadně šeredné a vyhublé sežraly sedm krav nápadně krásných a vykrmených. Vtom farao procitl.

někdy hlubším nahlédnutím pravdy o mně, o mé situaci
Gn 28:12 Jákob měl sen: Hle, na zemi stojí žebřík, jehož vrchol dosahuje k nebesům, a po něm vystupují a sestupují poslové Boží. 13 Nad ním stojí Hospodin a praví: "Já jsem Hospodin, Bůh tvého otce Abrahama a Bůh Izákův. Zemi, na níž ležíš, dám tobě a tvému potomstvu. 14 Tvého potomstva bude jako prachu země. Rozmůžeš se na západ i na východ, na sever i na jih. V tobě a v tvém potomstvu dojdou požehnání všechny čeledi země. 15 Hle, já jsem s tebou. Budu tě střežit všude, kam půjdeš, a zase tě přivedu do této země. Nikdy tě neopustím, ale učiním, co jsem ti slíbil." 16 Tu procitl Jákob ze spánku a zvolal: "Jistě je na tomto místě Hospodin, a já jsem to nevěděl!"

ovšem Bible ví i to, že některé sny jsou lživé
Dt 13:2 Kdyby povstal ve tvém středu prorok nebo někdo, kdo hádá ze snů, a nabídl ti znamení nebo zázrak, 3 i kdyby se dostavilo to znamení nebo ten zázrak, o němž ti mluvil, když říkal: "Pojďme za jinými bohy", které jsi neznal, "a služme jim", 4 neuposlechneš slov takového proroka nebo toho, kdo hádá ze snů.

Zavržen na věky věků + Krvavé peníze

Jidáš:
jestli bych vám mohl pomoci z těchto problémů
chvíli mi trvalo, než jsem přišel na to, co by se dalo dělat
a přitom nemyslím na odměnu
nepřišel jsem za vámi kvůli svému prospěchu
jen mi neřekněte, že jsem proklet na věky

přišel jsem, protože jsem musel
snad mně jedinému je jasné
Ježíš už na mě nemá takový vliv a on sám už to také ví
neměl by se dovědět, že jsem byl tady u vás

Ananiáši, jsi přece přítel, moudrý a světaznalý muž
Kaifáši, příteli, já vím, že mi rozumíš
proč jsme my těmi proroky, kteří musí udělat to smutné rozhodnutí?

Ananiáš: přestaň si stěžovat, nech toho omlouvání
potřebujeme informace
pojďme do patra
Kaifáš: už máme povolení k tomu, abychom ho zatkli
ty víš, kde se pohybuje
Ananiáš: neodejdeš bez odměny
Kaifáš: zaplatíme ti v hotovosti, pěkně na dřevo
jen potřebujeme vědět, kde ho vojáci najdou
Ananiáš: aby kolem něj nebyl dav
Kaifáš: pak se to nemůže nepodařit

Jidáš: nepotřebuji vaše krvavé peníze
Kaifáš: neměj starost, zdrojů máme dost
Jidáš: nechci vaše krvavé peníze
Kaifáš: pomyslí, co bys s nimi mohl udělat
dej je na charitu, rozdej je chudým
víme, jaké je tvé smýšlení
to nejsou krvavé peníze, to je
Ananiáš: honorář, pozornost, odměna
Jidáš: ve čtvrtek večer ho najdete, když budete chtít
daleko od lidí, v zahradě getsemanské
svůdci: dobře, Jidáši
starý dobrý Jidáši


Mt 26:14 Tehdy šel jeden z dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím 15 a řekl: "Co mi dáte? Já vám ho zradím." Oni mu určili třicet stříbrných. 16 Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil.

Mk 14:10 Jidáš Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho zradil. 11 Ti se zaradovali, když to slyšeli, a slíbili mu peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal.

L 22:3 Tu vstoupil satan do Jidáše, nazývaného Iškariotský, který byl z počtu Dvanácti. 4 Odešel, aby se domluvil s velekněžími a veliteli stráže, že jim ho zradí. 5 Oni se zaradovali a dohodli se, že mu dají peníze. 6 Jidáš s tím souhlasil a hledal vhodnou příležitost, aby jim ho vydal, až při tom nebude zástup.


Mt u Jidáše zdůrazňuje jeho ziskuchtivost „co mi dáte?“
L naproti tomu u Jidáše zdůrazňuje jakousi souvislost nadosobní „vstoupil do něj satan“
– to je asi jako: posedl se, zbláznil

jsme zvyklí, že se zrádce Jidáš jednoznačně odlišuje od všech ostatních biblických postav
to je ovšem způsobeno jen zvláštností tradičního českého biblického jazyka
v řeckém textu má toto jméno tvar „Judas“
a je to jméno, které nese i mnoho jiných biblických postav
(v NZ ještě 8 dalších lidí,
ve SZ např. i praotec Juda, jeden ze synů Jákobových – a je to právě ten, od něhož se odvozují Judovci, čili židé),
i mezi 12 učedníky byli Judové hned dva (J 14,22)
mohli bychom tedy domýšlet, že v této postavě Jidáše se ztělesňuje Izrael, který zavrhuje Mesiáše, Izrael vzpurný a nevěrný

všichni evangelisté zdůrazňují, že Jidáš byl jedním z dvanácti,
tedy z těch, kteří byli vyvoleni Ježíšem a kteří jsou počátkem nového Božího lidu
i zde tedy prosáklo zlo,
dokonce s Ježíšovým vědomím
J 6:70 Ježíš jim odpověděl: "Nevyvolil jsem si vás dvanáct? A přece jeden z vás je ďábel." 71 Mínil Jidáše, syna Šimona Iškariotského.
to říká už v počátcích své činnosti

i tento skutek lidské zrady je tedy zvládnut Boží svrchovaností
a musí sloužit Božím cílům
to, že Syn člověka musí být vydán v ruce lidské, patří přímo k stanovené Boží vůli
L 24:7 že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát."
Bible nespekuluje o podstatě zla abstraktně
zato ukazuje na některých konkrétních případech, jak i zlo si Bůh použil k dobrému

na podstatu Jidášových pohnutek ukazuje znovu i vzpomínka na příběh o ženě,
která pomazala Ježíšovi nohy drahým olejem
J 12:3 Tu vzala Marie libru drahého oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a otřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti. 4 Jidáš Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který jej měl zradit, řekl: 5 "Proč nebyl ten olej prodán za tři sta denárů a peníze dány chudým?"
(6 To řekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale že byl zloděj: měl na starosti pokladnici a bral z toho, co se do ní dávalo.)
Marie se cele Ježíšovu vydala
Jidášovi tato odevzdanost chybí, on Ježíše stále posuzuje
chtěl si uchovat právo rozhodovat o svém vztahu k němu

Co je na tom tak zlého?

Máři Magdaléna nad spícím Ježíšem o sobě, lásce a Kristu:
nevím, jak bych ho měla milovat
co dělat, jak s ním jednat
zcela jsem se proměnila, jsem skutečně zcela jiná
když se podívám na sebe v uplynulých několika dnech,
připadám si najednou jako někdo jiný

nevím, jak to přijmout
nevím, proč na mě tak moc působí
on je muž, právě že je muž
tolik mužů jsem už měla, na mnoho způsobů
a on je jen jeden další

měla bych ho snad ponižovat
měla bych snad křičet
měla bych mluvit o lásce, podvolit se svým citům
nikdy jsem nečekala, že dojdu do tohoto stavu, co se to se mnou děje?

měla bych se chovat jako vždy dříve
být chladná a sebejistá, žádný blázen v lásce
ale on mě znejistěl

přesto, kdyby mi řekl, že mě má rád,
byla bych ztracena, vyděsil by mě
tu situaci bych nezvládla
odvrátila bych hlavu, otočila bych se zády
ani nad tím nechci přemýšlet, tak mě znejistěl
tak moc ho chci
tak moc ho mám ráda


vztah Máři Magdalény k Ježíši:
1. jí se prvně ukázal vzkříšený
Mk 16:9 Když Ježíš ráno prvního dne po sobotě vstal, zjevil se nejprve Marii z Magdaly, z níž kdysi vyhnal sedm démonů.

J toto vyprávění rozvádí
J 20:11 Ale Marie stála venku před hrobem a plakala. Přitom se naklonila do hrobu 12 a spatřila dva anděly v bílém rouchu, sedící na místě, kde před tím leželo Ježíšovo tělo, jednoho u hlavy a druhého u nohou. 13 Otázali se Marie: "Proč pláčeš?" Odpověděla jim: "Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili." 14 Po těch slovech se obrátila a spatřila za sebou Ježíše; ale nepoznala, že je to on. 15 Ježíš jí řekl: "Proč pláčeš? Koho hledáš?" V domnění, že je to zahradník, mu odpověděla: "Jestliže tys jej, pane, odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já pro něj půjdu." 16 Ježíš jí řekl: "Marie!" Obrátila se a zvolala hebrejsky: "Rabbuni", to znamená 'Mistře'.

2. to, že z ní vyhnal 7 démonů, a že ho ona pak následovala, potvrzuje i L
L 8:2 doprovázely ho i některé ženy uzdravené od zlých duchů a nemocí: Marie, zvaná Magdalská, z níž vyhnal sedm démonů,

3. legenda ji ztotožňuje s hříšnicí, která pomazala Ježíšovy nohy vonnou mastí
L 7:37 V tom městě byla žena hříšnice. Jakmile se dověděla, že Ježíš je u stolu v domě farizeově, přišla s alabastrovou nádobkou vzácného oleje, 38 s pláčem přistoupila zezadu k jeho nohám, začala mu je smáčet slzami a otírat svými vlasy, líbala je a mazala vzácným olejem. 39 Když to spatřil farizeus, který ho pozval, řekl si v duchu: "Kdyby to byl prorok, musel by poznat, co to je za ženu, která se ho dotýká, že je to hříšnice." 40 Ježíš mu na to řekl: "Šimone, chci ti něco povědět." On řekl: "Pověz, Mistře!" - 41 "Jeden věřitel měl dva dlužníky. První byl dlužen pět set denárů, druhý padesát. 42 Když neměli čím splatit dluh, odpustil oběma. Který z nich ho bude mít raději?" 43 Šimon mu odpověděl: "Mám za to, že ten, kterému odpustil víc." Řekl mu: "Správně jsi usoudil!" 44 Pak se obrátil k ženě a řekl Šimonovi: "Pohleď na tu ženu! Vešel jsem do tvého domu, ale vodu na nohy jsi mi nepodal, ona však skropila mé nohy slzami a otřela je svými vlasy. 45 Nepolíbil jsi mne, ale ona od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala líbat mé nohy. 46 Nepomazal jsi mou hlavu olejem, ona však vzácným olejem pomazala mé nohy. 47 Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku. Komu se málo odpouští, málo miluje."

evangelium samozřejmě nerozvádí, co Máři Magdaléna vůči Ježíši cítila
- vyhnání 7 démonů může znamenat, že ji vyvedl z vnitřní rozpolcenosti
- když ho následovala, určitě k němu cítila oddanost
- Ježíš se nebojí říci, že ho nějaká cizí žena milovala


dovede být něžný, laskavý, přitom ne sexuální
ne že by sexualita byla něco špatného, ale patří až do výlučného vztahu mezi mužem a ženou
(i erotika:
Mt 5:27 Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Nezcizoložíš.' 28 Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci.)

žil Ježíš plný život, když v něm chyběla sexualita?
odvolat se můžeme na slova apoštola Pavla
1 K 7:1 Je pro muže lépe, když žije bez ženy. 2 Abyste se však uvarovali smilstva, ať každý má svou ženu a každá svého muže.
7:7 Přál bych si totiž, aby všichni lidé byli jako já; ale každý má od Boha svůj vlastní dar, jeden tak, druhý jinak. 8 Svobodným a vdovám pravím, že je pro ně lépe, když zůstanou tak jako já. 9 Je-li jim zatěžko žít zdrženlivě, ať vstoupí v manželství, neboť je lepší žít v manželství než se trápit.
7:25 Co se týká neprovdaných, nemám žádný rozkaz Páně, ale dávám jen radu jako ten, kdo je pro milosrdenství Páně hoden důvěry. 26 Domnívám se, že vzhledem k tomu, co má přijít, je pro člověka nejlepší zůstat tak, jak je.
7:32 Já bych však chtěl, abyste neměli starosti. Svobodný se stará o věci Páně, jak by se líbil Bohu, 33 ale ženatý se stará o světské věci, jak by se zalíbil ženě, a je rozpolcen.
Ježíš i Pavel žili tak jedinečný a výlučný vztah k Bohu
a pak z této síly žili pro mnohé lidi,
že by vedlejší výlučný vztah byl rozpolcením