Jestliže vám pro četbu křesťanského internetu nezbývá čas na čtení Bible, nečtěte internet!

Farářské střípky

139. Dnes je tolik věcí "kultovních".

138. "Plán postavit tu silnici za dva roky se ukázal jako zbožné přání. Stavba nakonec trvala pět a půl let." Dříve se pro rozvoj zbožnosti lidu stavěly především kostely. Dnes silnice, mosty, železnice...

137. "Do Betléma pospíchám", zpívá Neckář, a koleduje si o přesdržku: "A tak nesu jehněčí, není záhodno držet půst, musí nám jako z vody růst, ten zázrak člověčí člověčí."

136. Vánoční stromek je invazní druh. Rozšiřuje se po celém světě.

135. "Sbohem" se říct může. Ale "s Bohem", to už je za hranou.

134. Čte Bibli a takto jí rozumí: před křtem má člověk vyznat své hříchy, po křtu má donést ovoce.

133. Četl jsem se studenty sedmou kapitolu Písně písní. "To je fakt z Bible? Tak to je dobrý." (Zajímalo by mě, kolik z čtenářů tohoto blogu teď začne listovat v Bibli.)

132. Současná evangelická kázání jsou určitým způsobem dokonalá - ve zdůvodňování, proč náš život ještě není proměněný. Často jsou taková kázání i krásná - jako filigránské argumentační stavby.

131. Takové uvedení koncertu jsem ještě nezažil: "Protože je v Bibli napsáno: ´Na počátku bylo slovo´, řeknu i já před hudbou několik slov."

130. "Vymodlil si faul." - Mistrovství světa v hokeji.

129. Strhl nás proud, všichni to cítíme. Modlitba je vyhozením kotvy. Zachytí se?

128. I Evropský soud pro lidská práva zamítl premiérovu stížnost, že je veden ve svazcích StB. Jestli se nám odvolá ještě jako Hus ke Kristu, pak je v pohodě navěky.

127. Když se v písni Bůh je záštita má zpívá konec verše "záštita ma-a", zní jako popěvek čínských maoistů.

126. Check-in byl v pátek odpoledne, vypadnout jsme museli v neděli ráno. Prý třídenní pobyt...

DALŠÍ "STŘÍPKY" JSOU VE SLOŽKÁCH VPRAVO

1,5-6 Téma - krása ikon

Černá jsem, a přece půvabná, jeruzalémské dcery,
jak stany Kédarců, jako stanové houně Šalomounovy.
6 Nehleďte na mne, že jsem až dočerna opálená,
že mě tak ožehlo slunce. To synové mé matky se proti mně rozohnili:
uložili mi vinice hlídat, neuhlídala jsem však vinici vlastní.

5 Černá jsem,
milá vyznává, že je černá
černá je protikladem bílé a červené,
které jako barvy světla byly považována za krásné a ideální
snědost, temná barva ubírá na kráse

a přece půvabná, jeruzalémské dcery,
milé ani snědost neubrala na půvabu

jak stany Kédarců,
milá je žádoucí jako stany kédarských beduínů, vyrobené z černé kozí srsti,
které poskytnou poutníkovi vytoužen stín po úmorné cestě pouští

jako stanové houně Šalomounovy.
taky řeč o stanech,
zde navíc asociace královské nádhery a oslnivé krásy

6 Nehleďte na mne, že jsem až dočerna opálená,
že mě tak ožehlo slunce. To synové mé matky se proti mně rozohnili:
uložili mi vinice hlídat
tmavou barvu své pleti vykládá milá jako důsledek pobytu na vinici,
kde byla vystavena žhnoucím paprskům slunce

na vinici ji poslali její bratři
synové mé matky – takže vlastní bratři
(otec mohl mít syny i s jinými ženami, např. otrokyněmi)

bratři měli být ochránci sestry,
teď se však proti ni rozohnili
proč ji poslali na vinici? chtěli ji skrýt před milým?

ale neuchránili, naopak
zde neuhlídala vinici vlastní, svůj klín
svůj plodný klín, který má také přinést plody

jako zralá vinice přináší ovoce
plodnost ženy je zde přirovnána k plodnosti vinice

ožehnuta životadárným sluncem dozrála k lásce
neuhlídala jsem však vinici vlastní.
v teple a světle slunce podlehla lásce


a teď sledujme kroky ikonografie
Píseň je o lásce mezi jakousi milou a jakýmsi milým

jedna z možností alegorického výkladu Písně je, že je o vztahu mezi církví a Kristem
(v NZ několikrát obraz, že církev je nevěsta Kristova
Zj 22:17 Duch i nevěsta praví: "Přijď!")

milý - milá
církev - Kristus
Maria - Duch svatý
dcerka siónská - Hospodin

vzorem církve je Maria
Maria je vzorovým příkladem člověka, který našel jednotu s Bohem
„Jsem služebnice Páně, staň se mi podle tvého slova.“
(nepohoršujme se nad tím – i Starý zákon mluví o dcerce siónské nebo jeruzalémské, kterou si Hospodin zasnoubil)

jedním ze způsobů znázorňování madony jsou tzv. černé madony
je to způsob netradiční, ale ne zas tak zřídkavý

(evropský středověký způsob, který jeodlišný od madon afrických)