Jestliže vám pro četbu křesťanského internetu nezbývá čas na čtení Bible, nečtěte internet!

Farářské střípky

151. Bude ateistická rebelie? Výjimku z nočního zákazu vycházení dostaly půlnoční Vánoční mše, ale ne Silvestrovské oslavy.

150. Roky jsme řešili, jaké to je, když muslimské ženy nosí zahalené obličeje. S koronavirem a rouškami jsme teď do toho experimentu byli vtaženi všichni.

151. Nazval svou firmu Boží střecha, chce tím naznačit, že staví střechy fakt skvělé. A když se to nepovede nebo nestihne, máte z postele výhled na boží střechu v pojetí trampském.


DALŠÍ "STŘÍPKY" JSOU VE SLOŽKÁCH VPRAVO

Až jednou zapomenu na pohřeb...

Myslíš, že každé povolání je spojeno s nějakou obavou, že toto a toto nesmím splést, jinak bude velká ostuda. Možná se o tom leckomu i zdá, a on se pak budí zpocený ze špatného snu, kde se mu zdálo, že na něco zapomněl, něco pokazil. Možná je pro leckterého faráře takovou noční můrou, kdyby měl zapomenout na nějaký pohřeb. Pozůstalí přijdou, atmosféra je velmi citlivá – a farář se nedostaví. – Ale jen málokterý farář si takový pot zažije při bdělém vědomí, jako se to stalo už dvakrát nebo třikrát mně. Představte si tu situaci: přicházím odněkud domů, a kolem kostela plno lidí v černém a pohřební auto. Ve mně hrkne, když je zdálky spatřím: čekají snad na mně? Měl jsem domluvený nějaký pohřeb, na který jsem zapomněl? To by byl trapas, a už se domýšlím, jak by se na mě asi dívali, kdybych mezi nimi měl po chodníku projít, se zpožděním. – Naštěstí prozatím vždy se brzy ukázalo, že pohřeb vedl farář sousední církve, s kterou kostel spoluužíváme.