Jestliže vám pro četbu křesťanského internetu nezbývá čas na čtení Bible, nečtěte internet!

Farářské střípky

133. Četl jsem se studenty sedmou kapitolu Písně písní. "To je fakt z Bible? Tak to je dobrý." (Zajímalo by mě, kolik z čtenářů tohoto blogu teď začne listovat v Bibli.)

132. Současná evangelická kázání jsou určitým způsobem dokonalá - ve zdůvodňování, proč náš život ještě není proměněný. Často jsou taková kázání i krásná - jako filigránské argumentační stavby.

131. Takové uvedení koncertu jsem ještě nezažil: "Protože je v Bibli napsáno: ´Na počátku bylo slovo´, řeknu i já před hudbou několik slov."

130. "Vymodlil si faul." - Mistrovství světa v hokeji.

129. Strhl nás proud, všichni to cítíme. Modlitba je vyhozením kotvy. Zachytí se?

128. I Evropský soud pro lidská práva zamítl premiérovu stížnost, že je veden ve svazcích StB. Jestli se nám odvolá ještě jako Hus ke Kristu, pak je v pohodě navěky.

127. Když se v písni Bůh je záštita má zpívá konec verše "záštita ma-a", zní jako popěvek čínských maoistů.

126. Check-in byl v pátek odpoledne, vypadnout jsme museli v neděli ráno. Prý třídenní pobyt...

125. Vězni jsou převáženi fialovým autobusem. Neboť fialová je barva pokání. Středověk neskončil...

124. Kapr je náš beránek

123. A jeho jméno je Rouhání. Iránský muslimský prezident.

122. Co je modlitba? Rozhovor s Bohem, vysekne evangelík. A už sis někdy s Bohem povídal? Ne, Bůh mlčí. – Že takový rozhovor vyrůstá ze spočinutí před Bohem, to mu ovšem taky nic neříká.

121. "Tu levou nohu má od Boha." - Mistrovství světa ve fotbale.

120. Zdržela mě na ulici cigánka, že mi chce povědět, co mě čeká. Když jsem ji řekl, že jsem křesťan, požehnala mi a ustoupila z cesty. Vida.

119. "Vzal její hřích na sebe" u G. Greena znamená, že "si nasadil kondom při souloži s katoličkou".

118. Poznal jsem dalšího člověka, který se ujímá zatoulaných koček. Stále však neznám nikoho, kdo by se nezištně ujímal zbloudilých lidí.

117. Při výstupu na Svatý kopeček se bavili komentováním jednotlivých zastavení křížové cesty: "Hele, zase o něco zakopl."...

DALŠÍ "STŘÍPKY" JSOU VE SLOŽKÁCH VPRAVO

Kristus před Pilátem

Pilát: Kdo to je ten zbídačený muž, který ucpal mou chodbu? Kdo je ten nešťastník?
Voják: Nějaký Kristus, král židovský. (velká ironie)
Pilát: Tak tohle je tedy Ježíš Kristus, to jsem docela překvapený. Vypadáš tak nicotně, vůbec ne jako král. Všichni víme, že jsi událost. Ale jsi králem? Králem židů?
Ježíš: Ty sám to říkáš.
Pilát: Co tím myslíš? To přece není odpověď. Jsi v těžkých problémech, příteli.
nějaký Kristus, král židovský.
Může být někdo ve tvé situaci tak chladný ke svému osudu?
Podivuhodná věc, tenhle mlčící král.
Protože jsi přišel z Galileje, nemusíš patřit pod mne.
Jsi případ pro Heroda.
Dav: Hosana, JC
prosím tě, vysvětli nám to: měl jsi všechno. Kde to je teď?

Mt 27:11 A Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař mu položil otázku: "Ty jsi král Židů?" Ježíš odpověděl: "Ty sám to říkáš." 12 Na žaloby velekněží a starších nic neodpovídal. 13 Tu mu řekl Pilát: "Neslyšíš, co všechno proti tobě svědčí?" 14 On mu však neodpověděl ani na jedinou věc, takže se vladař velice divil.

I. Pilát
římský prokurátor, správce Judy
v mnoha věcech si na něho Židé ztěžovali do Říma
za jeho krutost a neuctivost k židovskému náboženství
zde ve scéně jeho jednání s Ježíšem vidíme:
a) že měl dobrou vůli Ježíše osvobodit, jelikož obvinění, která proti němu vznesli Židé, se mu zdála neopodstatněná
J 18:38 vyšel opět k Židům a řekl jim: "Já na něm žádnou vinu nenalézám.“
b) evangelia se shodují v tom, že Pilát vytušil zvláštní, odchylný smysl Ježíšova nároku
J 18:36 Ježíš řekl: "Moje království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; mé království však není odtud." 37 Pilát mu řekl: "Jsi tedy přece král?" Ježíš odpověděl: "Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas." 38 Pilát mu řekl: "Co je pravda?"
c) nakonec však nátlaku Židů podlehl a Ježíše dal odsoudit
J 19:12 Od té chvíle ho Pilát usiloval propustit. Ale Židé křičeli: "Jestliže ho propustíš, jsi nepřítel císařův. Každý, kdo se vydává za krále, je proti císaři."
J 19:16 Tu jim ho vydal, aby byl ukřižován, a oni se Ježíše chopili.
„já si nad tím myji ruce“
špatný úředník, podléhající nátlaku

(jako příchozí z Galileje podléhal králi Herodovi, jež v Galileji vládl
a jež byl zrovna na svátky také v Jeruzalémě)


II. jak se chová Ježíš:
a) odpověď / neodpověď
nemohl mu odpovědět záporně – aby nezapřel své poslání
ale nemohl mu odpovědět ani kladně – smysl jeho kralování je jiný, než Pilát předpokládá
J 18:36 Ježíš řekl: "Moje království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; mé království však není odtud." 37 Pilát mu řekl: "Jsi tedy přece král?" Ježíš odpověděl: "Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas." 38 Pilát mu řekl: "Co je pravda?" Po těch slovech vyšel opět k Židům a řekl jim: "Já na něm žádnou vinu nenalézám.“

b) mlčení
když Ježíš čelí spleti pravdy a nepochopení, nejčastěji mlčí
nemělo by smysl omlouvat se, vysvětlovat

evangelisté Ježíšovo mlčení na několika místech zdůrazňují proto,
že se zde naplňuje sz předpověď Mesiáše:
Iz 53:7 Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku, jako ovce před střihači zůstal němý, ústa neotevřel.

právě ve svém mlčení se Ježíš prokazuje jako mocný a svrchovaný
a jeho mlčení skutečně vyvolává údiv
tento výraz pokory je zároveň projevem skryté převahy a svrchovanosti

Petrovo zapření

Služka při ohni: Zdá se mi, že jsem tě už někde viděla.
Už si vzpomínám: byl jsi s tím mužem, co ho právě zatkli.
Poznávám tvůj obličej.
Petr: To si mě paní s někým pletete.
Já ho neznám, nebyl jsem tam, kde byl dnes večer on, nikde poblíž toho místa.
Voják: To je divné, protože já jsem si jistý, že jsem tě s ním viděl.
Byl jsi přímo u něj, a teď to popíráš.
Petr: Říkám ti, nikdy jsem s ním nebyl.
Starý muž: Ale já jsem tě viděl také. Vypadal právě jako ty.
Petr: Neznám ho!
Máří Magdaléna: Petře, ty nevíš, co jsi právě řekl?
Opouštíš ho a vydáváš ho na smrt.
Petr: Musel jsem to udělat, nevidíš? Jinak by si pro mě přišli.
Máří Magdaléna: To je přesně to, co nám řekl, že uděláš. Divím se, jak to věděl.

jaký to mělo vývoj
Mt 26:31 Tu jim Ježíš řekl: "Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť jest psáno: 'Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda.' 32 Po svém vzkříšení však vás předejdu do Galileje." 33 Na to mu řekl Petr: "Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!" 34 Ježíš mu odpověděl: "Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš." 35 Petr prohlásil: "I kdybych měl s tebou umřít, nezapřu tě." Podobně mluvili všichni učedníci.

26:57 Ti, kteří Ježíše zatkli, odvedli ho k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší. 58 Petr šel za ním zpovzdálí až do veleknězova dvora; vstoupil dovnitř a posadil se mezi sluhy, aby viděl konec.


26:69 Petr seděl venku v nádvoří. Tu k němu přistoupila jedna služka a řekla: "I ty jsi byl s tím Galilejským Ježíšem!" 70 A on přede všemi zapřel: "Nevím, co mluvíš." 71 Vyšel k bráně, ale uviděla ho jiná a řekla těm, kdo tam byli: "Tenhle byl s tím Nazaretským Ježíšem." 72 On znovu zapřel s přísahou: "Neznám toho člověka." 73 Ale zakrátko přistoupili ti, kdo tam stáli, a řekli Petrovi: "Jistě i ty jsi jeden z nich, vždyť i tvé nářečí tě prozrazuje!" 74 Tu se začal zaklínat a zapřísahat: "Neznám toho člověka." V tom zakokrhal kohout; 75 tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: 'Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.' Vyšel ven a hořce se rozplakal.

(Máří Magdaléna v evangelijní scéně není,
ale to dramaturgicky nutné, aby mohl být dialog zvnějšněn)

I. Ježíšova předpověď Petrova zapření
Ježíš to zapření předpověděl
chce tím Petrovi pomoci, aby se potom mohl vypořádat se svou slabostí, která ho přepadne
i když vy mě opustíte, já vás neopustím

Petr na tuto předpověď reaguje (jako vždycky) velice ukvapeně, ba dokonce nervózně:
kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!
Petr svou jistotu zakládá na osobním přesvědčení,
jenže sám sebe nezná
nezná hlubší motivace, kterými se řídí jeho srdce

kdybychom posuzovali Petra jenom podle jeho slov,
mohli bychom si myslet, že konečně pochopil a přijal výzvu k nesení kříže:
dříve, když Ježíš mluvil o své cestě utrpení,
tak ho Petr od této cesty zrazoval:
Mt 16:21 Od té doby začal Ježíš ukazovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma a mnoho trpět od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen. 22 Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat: "Buď toho uchráněn, Pane, to se ti nemůže stát!" 23 Ale on se obrátil a řekl Petrovi: "Jdi mi z cesty, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!"

souzeno podle slov by se zdálo, že se Petr vážně pro následování rozhodl
ale brzy se ukáže, jak velký rozdíl může být mezi vášnivým odhodláním
a skutečným konáním
rozdíl mezi tím, co Petr sliboval sobě a druhým
a tím, kým skutečně byl
Ježíš ho zná, vidí mu do srdce:
Mt 26:34 Ježíš mu odpověděl: "Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš."

tak i my asi někdy cítíme jakousi náboženskou eufórii,
velkou víru, touhu se opravdu změnit
postačí však, aby nás potkalo malé ohrožení, odmítnutí či pouhá změna nálady
a už reagujeme a chováme se tak, že sami sebe nepoznáváme
snažme se opravdu (a nejlépe v modlitbě) poznat vlastní srdce a nejhlubší motivy, kterými se řídí

II. Petrovo zapření
Petr je ze zatčení zmatený
ale nejdříve se snaží o věrnost, o následování Ježíše
při zatýkání „jde za ním zpovzdálí“, následuje / nenásleduje

jak to však v životě často chodí,
dostane se do středu dění a otázka víry / věrnosti se ho dotkne přímo na kůži
je poznán, a nemá čas na vymýšlení odpovědi, musí reagovat ihned, už samo zaváhání by ho vyzradilo
(ale Petr by se zřejmě ani za jiných okolností příliš nerozmýšlel, impulsivní jednání je pro něj charakteristické)

jeho situace se stále zhoršuje, když ho poznává stále více lidí
a on se do své zrady ještě více zavrtává
a nakonec říká: „neznám toho člověka“ = neznám Ježíše

vyslovuje tím paradoxně i pravdu svého srdce – vždyť on vlastně Ježíše nezná
neví, proč se dal zatknout, neví, co by pro něho mohl udělat
Petrovo zapření je výrazem jeho vnitřního chaosu, dezorientace, paniky
vnitřní zmatek je u něj plodem nevěry, a proto strachu o sebe
nerozhodnosti – ochoty ke kompromisům

III. v muzikále chybí Petrova lítost
podle evangelia se Petr nakonec „hořce rozplakal“