Jestliže vám pro četbu křesťanského internetu nezbývá čas na čtení Bible, nečtěte internet!

Farářské střípky

97. Prý "progresivní přístup koupališť", která umožňují pohyb naháčů. Kdyby novináři znali první stránky Bible, psali by o regresi, a to extrémní

96. V bráně arcibiskupství nějaký uslintaný obejda, potlouká se tady mnoho bezďáků, ale tohoto podpírali a laskavě na něj mluvili, takže asi bývalý nejméně kněz.

95. Nejhnusnější na evangelících je, že pijí z jednoho kalicha. Katolíci to nedělají - dnes jsem se dověděl dokonce, že jeden katolický kněz svým farníkům zdůvodňoval, že tohle by přece nechtěli.

94. Zamilovanost - nekritická fáze lásky - trvá maximálně dva roky. Kdyby byli kazatelé ochotni střídat sbory s takovou frekvencí, byly by před námi éra nádherného souznění kazatelů s jejich sbory.

93. „A teď vám povím něco, co vás velmi pobaví: v 70. létech býval tady v budově arcibiskupství kněžský seminář a zde v Trůnním sále stával pingpongový stůl.“ Tak to je tedy pecka. Až doteď si asi nikdo z nás, účastníků prohlídky, neuměl představit, že by kandidáti kněžství mysleli na něco jiného než na modlení.

92. Jediným náboženským pořadem, který se v České televizi prosadil do prime-timu, je losování Šťastných 10. Vždy na začátku moderátor divákům slibuje přízeň Štěstěny - a je to takové malé misijní kázáníčko.

91. V katolickém kostele na Bílou sobotu ukazují Ježíšův hrob, pak na chvíli zamknou, tělo někam odnesou, a v neděli ráno tvrdí, že se stal zázrak, že byl Ježíš vzkříšen.

90. Chválíme tě, Ježíši, že jsi nám svou obětí zajistil nejdelší víkend v roce.

89. Farář, s ordinací a po instalaci, je něčím mezi lékařem a trubkou.

88. Na dveřích kříž. Červený.

87. "Ježíš miluje chudé a potřebné, ale zdá se, že Ježíšek má raději děti bohatých rodičů."

86. "Ptala jsem se dětí, jestli znají nějaké písničky o zvířátkách, a on začal: "Beránku Boóžíí....""

85. Nájemný klaun Hopsalín dělá při Vánočních besídkách mezi dětmi v mateřských školách (sic!) sexistické narážky na Marii a způsob, jakým otěhotněla. Rád bych mu vzkázal: "Pane, dě*ka jste vy."

84. "Pane faráři, budou Vánoce. Můžete nám přinést kousek toho duchovna?"

83. Tělo hyne, přežívá duše a fejsbukový profil.

82. Na úpatí Hostýna stojí socha Panny Marie, kterou "zhotovili studenti Arcibiskupského semináře". Snad si to chlapci celibátníci v rukodílně pěkně užili.

81. Zasténala: "Ó Bože", a tak jsem věděl, že ze všech přítomných se mám právě já zeptat, co ji trápí.

80. Na Hané znamená "podobojí": že pijete bílé víno i červené.

79. Za chvíli začíná mše - a lidé se v kostele modlí. Pro evangelíka dost nepochopitelný zážitek. (Evangelická tradice totiž učí v tomto punktu jinak: lidé před bohoslužbami spolu kecají a je marné snažit se je to odnaučit.)

78. Protivný týpek, ten Vinnetou, jak nesleze z koně a všude vede důležité řeči, že jsou všichni lidi bratři. Nemohl jsem se dočkat, až ho zabijí. - Šikovně ho parodoval Ježíš, když jel na oslu.

Radost z Tóry

To byl pár let v Ostravě rabínem Michael D., poslaný sem z Jeruzaléma. A opravdu se snažil maličkou ostravskou židovskou obec pozvednout. Jednou nás pozval na svátky Simchat Torah – Radost z Tóry. Až na závěr té slavnosti jsem pochopil, proč pozval hned tři evangelíky.

Ale postupně. Ten svátek je dovršením osmidenních svátku Sukot, a jak Michael řekl, abychom měli úplný požitek z dovršení, musíme znát, co mu předcházelo, a oddrmolil pro nás liturgii všech sedmi předchozích dní – asi během 20 minut.

Potom nám připomněl, že svátek je radostný, že oslava začne po půlhodinové přestávce, a že on, aby se dostal do nálady, vypije litr vína. Oznámil nám to naprosto věcně, ale protože asi tušil, že nám to bude znít podezřele, hned dodal, že žid se nikdy neopije, s řečnickou otázkou: „Vy jste snad někdy viděli opilého žida?“

V jídelně, která byla vedle bohoslužebné místnosti, si sedl ke stolíku, a soustředěně, skleničku po skleničce, do sebe litrovku vína nalil. Pak jsme se vrátili k bohoslužbám. Michael odzpíval liturgii, tentokrát už v tempu, které jsme si mohli vychutnat. A potom jsme každý dostali přes rameno jeden velký symbolický svitek, a tančili jsme s nimi kolem bimy. Michael byl výborný, podařilo se mu vtáhnout nás do veselého reje. A měl to dobře spočítané – my tři jsme mu chyběli do počtu deseti účastníků, kteří byli potřební, aby byla oslava platná. Sice by to měli být pravověrní židé – ale kdo by na to hleděl, když tím hlavním má být radost?

Žádné komentáře: