Jestliže vám pro četbu křesťanského internetu nezbývá čas na čtení Bible, nečtěte internet!

Farářské střípky

102. "Hell dance strip", klub v Ostravě, "přehlídka lidské krásy". Jó, bývaly doby, kdy ďábel to, že lidi ovládá, spíše skrýval.

101. K eucharistii nesmíme asi proto, že patronkou jednoty církve jmenovali katolíci Pannu Marii, a ta má dost důvodů být na neuctivé evangelíky naštvaná.

100. Hádám se se svým rádoby chytrým mobilem. Když do sms napíšu „modlím“, opraví mi to na „myslím“, a já ho musím přesvědčovat, že se opravdu i „modlím“.

99. Modernisté v evangelické církvi si myslí, že víno se při večeři Páně dětem nepodává proto, že je v něm alkohol.

98. Jako evangelík to v katolickém prostředí dost schytávám. Snad mi to Bůh připočte jako zásluhu.

97. Prý "progresivní přístup koupališť", která umožňují pohyb naháčů. Kdyby novináři znali první stránky Bible, psali by o regresi, a to extrémní

96. V bráně arcibiskupství nějaký uslintaný obejda, potlouká se tady mnoho bezďáků, ale tohoto podpírali a laskavě na něj mluvili, takže asi bývalý nejméně kněz.

95. Nejhnusnější na evangelících je, že pijí z jednoho kalicha. Katolíci to nedělají - dnes jsem se dověděl dokonce, že jeden katolický kněz svým farníkům zdůvodňoval, že tohle by přece nechtěli.

94. Zamilovanost - nekritická fáze lásky - trvá maximálně dva roky. Kdyby byli kazatelé ochotni střídat sbory s takovou frekvencí, byly by před námi éra nádherného souznění kazatelů s jejich sbory.

93. „A teď vám povím něco, co vás velmi pobaví: v 70. létech býval tady v budově arcibiskupství kněžský seminář a zde v Trůnním sále stával pingpongový stůl.“ Tak to je tedy pecka. Až doteď si asi nikdo z nás, účastníků prohlídky, neuměl představit, že by kandidáti kněžství mysleli na něco jiného než na modlení.

92. Jediným náboženským pořadem, který se v České televizi prosadil do prime-timu, je losování Šťastných 10. Vždy na začátku moderátor divákům slibuje přízeň Štěstěny - a je to takové malé misijní kázáníčko.

91. V katolickém kostele na Bílou sobotu ukazují Ježíšův hrob, pak na chvíli zamknou, tělo někam odnesou, a v neděli ráno tvrdí, že se stal zázrak, že byl Ježíš vzkříšen.

90. Chválíme tě, Ježíši, že jsi nám svou obětí zajistil nejdelší víkend v roce.

89. Farář, s ordinací a po instalaci, je něčím mezi lékařem a trubkou.

88. Na dveřích kříž. Červený.

87. "Ježíš miluje chudé a potřebné, ale zdá se, že Ježíšek má raději děti bohatých rodičů."

86. "Ptala jsem se dětí, jestli znají nějaké písničky o zvířátkách, a on začal: "Beránku Boóžíí....""

85. Nájemný klaun Hopsalín dělá při Vánočních besídkách mezi dětmi v mateřských školách (sic!) sexistické narážky na Marii a způsob, jakým otěhotněla. Rád bych mu vzkázal: "Pane, dě*ka jste vy."

84. "Pane faráři, budou Vánoce. Můžete nám přinést kousek toho duchovna?"

83. Tělo hyne, přežívá duše a fejsbukový profil.

82. Na úpatí Hostýna stojí socha Panny Marie, kterou "zhotovili studenti Arcibiskupského semináře". Snad si to chlapci celibátníci v rukodílně pěkně užili.

81. Zasténala: "Ó Bože", a tak jsem věděl, že ze všech přítomných se mám právě já zeptat, co ji trápí.

80. Na Hané znamená "podobojí": že pijete bílé víno i červené.

79. Za chvíli začíná mše - a lidé se v kostele modlí. Pro evangelíka dost nepochopitelný zážitek. (Evangelická tradice totiž učí v tomto punktu jinak: lidé před bohoslužbami spolu kecají a je marné snažit se je to odnaučit.)

78. Protivný týpek, ten Vinnetou, jak nesleze z koně a všude vede důležité řeči, že jsou všichni lidi bratři. Nemohl jsem se dočkat, až ho zabijí. - Šikovně ho parodoval Ježíš, když jel na oslu.

JEŽÍŠŮV HUMOR VI

Mt 23, 23n Velblouda spolknete!
Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Odevzdáváte desátky z máty, kopru a kmínu, a nedbáte na to, co je v Zákoně důležitější: právo, milosrdenství a věrnost. Toto bylo třeba činit a to ostatní nezanedbávat. 24 Slepí vůdcové, cedíte komára, ale velblouda spolknete!

V devadesátých letech se v naší společnosti ujalo jedno vtipné úsloví: „Peníze až na prvním místě.“ Začalo se používat o lidech, kteří vědí, že by peníze neměly být v našem rozhodování na prvním místě, kteří to však u sebe ve skutečnosti takto mají. Peníze jsou pro ně „až“ na prvním místě.

Přátelé v Kristu,
zdá se, že je tomu tak někdy i v církvi. Že se v ní často mluví o penězích. Že se živost církve často hodnotí podle toho, kolik lidé dávají. – Přitom je jasné, že peníze na prvním místě být nemají. V církvi by to mělo být dokonce jasnější než jinde, že peníze nejsou to hlavní. Jsou jiné hodnoty, které mají mít v srdci věřícího člověka přednější místo. Ježíš řekne právo, milosrdenství a věrnost, nebo tutéž trojici můžeme přeložit i jinak, slovy, která používáme běžněji: spravedlnost, milosrdenství a víra.

„Peníze až na prvním místě.“ Ta situace, že někteří takto zaměňují pořadí hodnot, ovšem není nová. Vždyť se podívejte, co říká Ježíš v dnešním evangeliu. Mluví k farizeům a zákoníkům, tedy k těm, kdo se snažili o hluboký a upřímný duchovní život, a nazývá je pokrytci. Protože se zabývají věcmi malými a ty velké jim unikají. Starají se o to, z čeho všeho platit desátky, tedy peníze jsou pro ně důležité, a při tom nedbají na to, co je důležitější: na právo, na milosrdenství a na věrnost.

Aby Ježíš názorně popsal, jakou chybu farizeové a zákoníci dělají, používá k tomu vtipného přirovnání. Říká, že cedí komára, ale polykají velblouda. Dávají si pozor, aby nespolkli komára, a ani si nevšimnou, že spolkli celého velblouda. Jde o přehánění, které je pro Ježíše typické. A ta použitá představa je humorná: jak někdo polyká velblouda, celého velblouda, a prý to ani nezpozoruje. – „Cedíte komára, ale velblouda spolknete.“ Malé vysvětlení: Proč je tady řeč zrovna o komárovi a velbloudovi? Možná víte, že židé rozlišovali zvířata na čistá a nečistá. Ta, která patřila do kategorie nečistých, ta nesměli pojídat. A mezi zvířaty nečistými ten nejmenší byl komár, zatímco největší byl – velbloud. Ostatně velbloud je vůbec největším zvířetem, které tehdy židi znali. Cedíte komára, říká Ježíš, a to židé skutečně dělali, když pili, že si dávali na nádobu plátýnko, aby s vodou nepozorovaně nevypili i komára, a tím nepožili nečisté zvíře. Ale velblouda spolknete! Malých věcí si všímáte, ale těch větších si nevšimnete vůbec. Málo závažným věcem věnujete mnoho pozornosti, zatímco ty opravdu závažné a podstatné vaší pozornosti unikají. Nedbáte na to, co je v nejdůležitější: spravedlnost, milosrdenství a víra.
Někde jsou peníze až na prvním místě, někdy i v církvi. Několikrát jsem v poslední době byl ve sborech, které se trápí zdá se nejvíce tím, že nemají peníze. U nás ve sboru to není tak zřetelné, protože máme i jiné příjmy. Přesto nám možná hrozí pokušení podobné. Že se nám do popředí pozornosti dostanou hodnoty počitatelné, zatímco ty podstatnější, které změřit a spočítat nejdou, naší pozornosti uniknou. Od evangelíka se očekává, že by měl chodit na bohoslužby, měl by platit salár a třeba i jednou za rok přijít pomoci s uklízením kostela. Za všechno toto můžeme dělat čárky. Nikde je nepíšeme skutečně, ale třeba ve své mysli a paměti ano. Kdo toto plní, je považován za dobrého evangelíka. Ale kdo ví a kdo se stará, jak je to s naší vírou, jak je to s naším milosrdenstvím, jak je to s naší spravedlností? Takové věci nejdou změřit, a často unikají naší pozornosti.

Ježíš tady dnes použil vtip o těch, kdo nepozorovaně spolknou velblouda. Ta představa je k zasmání. A skutečně je směšné, pokud nám unikají ve víře věci podstatné. Pokud jsme ochotni „spolknout“ i velké prohřešky proti věrnosti, spravedlnosti, milosrdenství. To jsme pak my křesťané oprávněně tématem humoru a vtipů. Jistě znáte ty scény z mnoha komedií o církvi. Například: zbožné ženy, v kostele se dlouze modlí, s vážnými obličeji, nevynechají žádnou bohoslužbu, ale to jen proto, aby za kostelem mohly klevetit. Chtějí vypadat zbožně, ony chtějí opravdu být zbožné, a vlastně si ani neuvědomí, jak ubližují svými pomluvami. Velblouda přehlédnou a spolknou. - Anebo: znám kazatele, který často konzultoval s jednou slečnou její pocity viny, scházeli se na faře, dlouze rozebírali, co ta ustaraná dívka dělá špatně a co si přičítá zbytečně, až jednou skončili v posteli. Jakoby nepozorovaně, samospádem, až se tomu oba možná i divili. Cedili komáry, a nakonec měli pocit, jakoby spolkli velblouda.

Takže: věnujme pozornost podstatným věcem. Jestliže v církvi a v našich srdcích chybí spravedlnost, milosrdenství a víra, jsme na tom opravdu špatně. I kdybychom měli hodně peněz. Hodnotám nejdůležitějším máme věnovat největší pozornost. Jsme směšní, pokud polykáme velbloudy. – Ale, přece jen to není všechno. I na toho komára pozor dávat máme. Ježíš řekne, že ty podstatné věci máme činit, ty především, ale ty ostatní nezanedbávat. Ano, spravedlnost, milosrdenství a víra, ty především, s těmito hodnotami církev stojí a padá – ale i peníze jsou pro církev důležité. I to, abychom chodili pravidelně na bohoslužby. Nakonec i to, abychom dle svých možností pomohli s úklidem kostela. Důležité věci činit, ale ani ty méně důležité nezanedbávat. To bychom byli v druhém extrému, kdybychom pořád mluvili o věcech duchovních, a přitom zapomínali na hmotné potřeby církve. - Peníze nemohou stát v církvi na prvním místě. Mezi povinnostmi členů církve, které zmiňují církevní řády, stojí až na posledním místě. Ale na tom posledním místě stojí, nejsou nezmíněny. – Jestlipak vůbec víte, jak to v našich řádech je? To, co církev od svých členů žádá, je rozděleno do 7 oblastí. Na prvních místech toto: „aby pilně četli Písmo svaté, aby setrvávali v bratrském obecenství života kolem Slova Božího a svátostí“. Ale nakonec je zde i toto: „aby nesli odpovědnost za zajištění hmotných potřeb církve.“ – To prvořadé činit a to druhořadé nezanedbávat.

A ještě jednou se vracím k té věci, kde Ježíš použil žert, vtip, který nás oprávněně zarazí: jak se to vlastně může stát, že polykáme velbloudy? Ježíš by měl pravdu, kdyby stejné slovo použil i o nás, tím jsem si jistý, ale jak je to vůbec možné? Jak to, že nám v životě unikají podstatné věci? A že si to vůbec neuvědomujeme? Jsme málo bdělí, málo pozorní k tomu, co je skutečně důležité. Kus života prožijeme v jakémsi polospánku. – Jak to, že máme takový nepořádek v hodnotách? Že nás tak zaměstnává cezení komárů, méně důležité hodnoty se dostávají do popředí naší pozornosti - zatímco ty nejdůležitější hodnoty chřadnou někde na periférii našeho zájmu? – Jsme málo bdělí. Málo pozorní vůči Bohu. Bible říká, že když budeme hledat Boha v našem životě, všechny hodnoty se srovnají na své správné místo. A Ježíš řekne, že je vlastně jen jedno jediné přikázání, přikázání lásky, které shrnuje všechna ostatní. Je dvojjediné, Jeho první půlka je: Milovat budeš Boha svého, a druhá půlka: Milovat budeš bližního svého jako sebe sama. To je vše. Na tom spočívá celý Zákon a Proroci. Taky všechna přikázání církevní. – A církevní otec Augustin řekl: Když je Bůh v našem životě na prvním místě, pak je všechno na správném místě.

Pane Bože, dej nám prosíme světlo poznání, jak je to s našim žebříčkem hodnot.
Dej nám vůli a trpělivost, abychom nepřehlíželi to, co je nejdůležitější,
a abychom nepomíjeli ani ostatní důležité hodnoty.
Ať se všechny věci u nás dějí v lásce, to si přejeme, o to se chceme více snažit.

Žádné komentáře: