Jestliže vám pro četbu křesťanského internetu nezbývá čas na čtení Bible, nečtěte internet!

Farářské střípky

97. Prý "progresivní přístup koupališť", která umožňují pohyb naháčů. Kdyby novináři znali první stránky Bible, psali by o regresi, a to extrémní

96. V bráně arcibiskupství nějaký uslintaný obejda, potlouká se tady mnoho bezďáků, ale tohoto podpírali a laskavě na něj mluvili, takže asi bývalý nejméně kněz.

95. Nejhnusnější na evangelících je, že pijí z jednoho kalicha. Katolíci to nedělají - dnes jsem se dověděl dokonce, že jeden katolický kněz svým farníkům zdůvodňoval, že tohle by přece nechtěli.

94. Zamilovanost - nekritická fáze lásky - trvá maximálně dva roky. Kdyby byli kazatelé ochotni střídat sbory s takovou frekvencí, byly by před námi éra nádherného souznění kazatelů s jejich sbory.

93. „A teď vám povím něco, co vás velmi pobaví: v 70. létech býval tady v budově arcibiskupství kněžský seminář a zde v Trůnním sále stával pingpongový stůl.“ Tak to je tedy pecka. Až doteď si asi nikdo z nás, účastníků prohlídky, neuměl představit, že by kandidáti kněžství mysleli na něco jiného než na modlení.

92. Jediným náboženským pořadem, který se v České televizi prosadil do prime-timu, je losování Šťastných 10. Vždy na začátku moderátor divákům slibuje přízeň Štěstěny - a je to takové malé misijní kázáníčko.

91. V katolickém kostele na Bílou sobotu ukazují Ježíšův hrob, pak na chvíli zamknou, tělo někam odnesou, a v neděli ráno tvrdí, že se stal zázrak, že byl Ježíš vzkříšen.

90. Chválíme tě, Ježíši, že jsi nám svou obětí zajistil nejdelší víkend v roce.

89. Farář, s ordinací a po instalaci, je něčím mezi lékařem a trubkou.

88. Na dveřích kříž. Červený.

87. "Ježíš miluje chudé a potřebné, ale zdá se, že Ježíšek má raději děti bohatých rodičů."

86. "Ptala jsem se dětí, jestli znají nějaké písničky o zvířátkách, a on začal: "Beránku Boóžíí....""

85. Nájemný klaun Hopsalín dělá při Vánočních besídkách mezi dětmi v mateřských školách (sic!) sexistické narážky na Marii a způsob, jakým otěhotněla. Rád bych mu vzkázal: "Pane, dě*ka jste vy."

84. "Pane faráři, budou Vánoce. Můžete nám přinést kousek toho duchovna?"

83. Tělo hyne, přežívá duše a fejsbukový profil.

82. Na úpatí Hostýna stojí socha Panny Marie, kterou "zhotovili studenti Arcibiskupského semináře". Snad si to chlapci celibátníci v rukodílně pěkně užili.

81. Zasténala: "Ó Bože", a tak jsem věděl, že ze všech přítomných se mám právě já zeptat, co ji trápí.

80. Na Hané znamená "podobojí": že pijete bílé víno i červené.

79. Za chvíli začíná mše - a lidé se v kostele modlí. Pro evangelíka dost nepochopitelný zážitek. (Evangelická tradice totiž učí v tomto punktu jinak: lidé před bohoslužbami spolu kecají a je marné snažit se je to odnaučit.)

78. Protivný týpek, ten Vinnetou, jak nesleze z koně a všude vede důležité řeči, že jsou všichni lidi bratři. Nemohl jsem se dočkat, až ho zabijí. - Šikovně ho parodoval Ježíš, když jel na oslu.

Dali vojákům značné peníze s pokynem: Řekněte...

Mt 28,11-15 Když se ženy vzdálily od hrobu, někteří ze stráže přišli do města a oznámili velekněžím, co se všechno stalo. 12 Ti se sešli se staršími, poradili se a dali vojákům značné peníze 13 s pokynem: "Řekněte, že Ježíšovi učedníci přišli v noci a ukradli ho, když jste spali. 14 A doslechne-li se to vladař, my to urovnáme a postaráme se, abyste neměli těžkosti." 15 Vojáci vzali peníze a udělali to tak, jak se jim řeklo. A ten výklad je rozšířen mezi židy až podnes.

Přátelé v Kristu,
u Ježíšova hrobu byly postaveny stráže. Nechali je tam postavit velekněží, jak bychom mohli číst pár řádků před dnešním textem. Vymohli si ty stráže na Pilátovi, který byl v té zemi oficiálním vladařem. Po Ježíšově pohřbu k němu velekněží přišli (27,63-65) a řekli: "Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník Ježíš řekl ještě za svého života: 'Po třech dnech budu vzkříšen.' Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých. " Pilát jim odpověděl: "Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré." Velekněží se obávají, že by učedníci mohli sami Ježíšovu mrtvolu ukradnout, a pak mezi lidmi tvrdit, že se stal zázrak a že byl Ježíš vzkříšen. Obávají se, aby si učedníci popularitu mezi lidem nezískali takovou lží. Proto velekněží nechávají u hrobu postavit stráže, aby zabránili vzniku takové propagandy. – Ale co jim to bylo platné. Učedníci si nic vymýšlet nemuseli. Vzkříšení se opravdu stalo, skutečné vzkříšení, jak ho Ježíš předpovídal. Strážci, kteří stáli u hrobu, z toho byli strachem bez sebe a strnuli jako mrtví. A ženy, ty, které byly u prázdného hrobu také, od něj utíkají se strachem a velikou radostí. Snaha velekněží je rozmetána Božím činem. A strážci to běží do města oznámit svým chlebodárcům: „Ježíš byl vzkříšen!“ – A teď sledujeme, jak s tou zprávou velekněží naloží. Budou se bát, budou se kát? Ale kdepak. Hned se začnou domlouvat, jak by i tohle zvládli. Věří své moci a spoléhají na své peníze. Zaplatí si svou vlastní propagandu. Vojáky uplatí, aby šířili jejich verzi pravdy. Dali vojákům značné peníze s pokynem: "Řekněte, že jeho učedníci přišli v noci a ukradli ho, když jste spali." A tak ti velekněží dovedli rychle obrátit taktiku. To, čemu chtěli zabránit, teď sami horlivě organizují: lež a podvod. Nejprve varovali Piláta, co by se mohlo stát, kdyby Ježíšovo tělo ukradli jeho učedníci. Teď se jejich úsilí zhroutilo, ale oni mají zase řešení: to, co se nestalo, se dá lidem vnutit, že se to stalo: Řekněte lidem, že Ježíšovi učedníci přišli v noci a ukradli jeho tělo, když jste spali. A když se bude Pilát divit? Když se bude ptát, jak to, že stráže selhaly v tom, co bylo jejich hlavním úkolem? Doslechne-li se to vladař, my to urovnáme a postaráme se, abyste neměli těžkosti."

Dnešní evangelium je krásnou lekcí, jak se dá manipulovat s pravdou a se skutečností. Pokud máme někdy dojem, že je to až zkušenost dnešní doby a dnešních režimů, připomeňme si, že tomu tak bylo vždy. Nic nového pod sluncem. Veleknězi mají moc a peníze, a tak jim připadá, že mohou se skutečností nakládat tak, jak se jim hodí. Mohou si ji upravit podle svého. Vystupují tady jako režiséři pravdy, manipulují lidmi, spoléhají na jejich úplatnost. A vidíme, že tohle se jim podaří, že se za peníze dá skutečně koupit skoro všechno, i lidské smýšlení. - Dávejme si pozor na ty, kdo mají moc: často se nám snaží vnutit vidění světa, které se jim hodí. Upravují si popis skutečnosti tak, jak je to pro ně výhodné. – Takové poučení je důležité i pro nás. Například i proto, abychom se nedali zmást teď, v předvolebních týdnech. Jak to máme sami u sebe: hledáme někoho, kdo přichází s idejemi, komu jde o hodnoty? Anebo se necháme koupit, za sliby peněz a vnějších výhod? Přemýšlejme, a nedejme se tak snadno uplatit.

Ale musíme se ptát dnešního textu ještě dále. Přemýšlet o otázkách věčnosti. Co nám dnešní evangelium chce říct specificky křesťanského? Co nám říká o víře? - Vysvitne to už ze základního motivu dnešního textu: velekněží chtějí ututlat vzkříšení. Chtějí zatajit zjevení Boží moci. Je nám snad hned jasné, jak směšná je ta jejich snaha. Bůh otřásl zemí, ale oni budou tvrdit, že se nic nestalo. Jsou prostě zvyklí všechno zvládat a ovládat. I pravdu, i šíření zpráv mezi lidmi. Jsou zvyklí vším manipulovat, a tak jim ani nedojde, že teď je tady něco, co se jejich manipulaci naprosto vymyká.

Jejich vojáci sice zažili vzkříšení a hned jim to přiběhli sdělit. Ale oni se nad tím ani na chvíli nepozastaví. Naopak, hned začali hned vytvářet svou verzi pravdy. Vojákům vysvětlili, co si mají myslet a co říkat. - Jenže veleknězi nevědí, že od prázdného hrobu zároveň běžely pryč také ženy. Ženy, další očití svědkové, že byl Ježíš vzkříšen. Běžely od prázdného hrobu se stejnou zprávou jako ti vojáci, ale přijatou tak, že bude mít výbušnou sílu. Bůh je mocný a svrchovaný. Bůh zvítězil i nad smrtí. Jeho je třeba se bát, nikoho jiného. A je to zároveň zvěst o velké svobodě, protože je-li Bůh s námi, kdo proti nám? – Ženy to běží předat učedníkům. A když ti s tou zvěstí o vzkříšení brzy vyjdou do světa, teď už jako apoštolové, tak brzy skutečně zakusí nová nebezpečí a vzdor lidí mocných a velkou snahu jejich zvěstování zastavit. Budou umlčovaní a zastrašovaní, ale oni na to povědí: „Boha je třeba se bát, ne lidí.“ Když je křesťanství živé, nedá se ani uplatit ani zastrašit. – Vojáci v dnešním příběhu, ti se zastrašit dali. Svůj zážitek vzkříšení si nechali proměnit ve viditelný prospěch. Dali se koupit. Dostali velké peníze. Vyplatí se jim, že drží hubu a krok. Vyplatí se jim, že si je chtějí získat vládcové tohoto světa. – Ty ženy však, svědkyně vzkříšení, a pak učedníci, a později další křesťané, však mají ze vzkříšení užitek jiný, a větší. Dostávají svobodu, vnitřní sílu, nezávislost. Jejich posilou je Boží slovo, slovo o tom, který jediný je svrchovaný, a s kterým nemůže nikdo z lidí manipulovat.

V dnešním evangeliu je řeč o dvou verzích pravdy. A zůstalo to tak i dodnes pro nás. Které verzi pravdy uvěříme my? I my máme jen ty dvě možnosti. Buď uvěříme té pravdě, která je výsledkem různých manipulací a která si nás chce koupit za vnější prospěch a která říká, že nakonec všechno je o penězích. Anebo té, kterou může poznat naše srdce, a která nás učí, že můžeme být svobodní, že každý z nás má svou hodnotu před Bohem, že každý máme své poslání. Takže klíčová otázka: dáme se koupit?

Pane Ježíši Kriste,
děkujeme ti za svobodu vyznání.
Prosíme pomáhej nám, ať si ji dovedeme udržet.

Žádné komentáře: