Jestliže vám pro četbu křesťanského internetu nezbývá čas na čtení Bible, nečtěte internet!

Farářské střípky

122. Co je modlitba? Rozhovor s Bohem, vysekne evangelík. A už sis někdy s Bohem povídal? Ne, Bůh mlčí. – Že takový rozhovor vyrůstá ze spočinutí před Bohem, to mu ovšem taky nic neříká.

121. "Tu levou nohu má od Boha." - Mistrovství světa ve fotbale.

120. Zdržela mě na ulici cigánka, že mi chce povědět, co mě čeká. Když jsem ji řekl, že jsem křesťan, požehnala mi a ustoupila z cesty. Vida.

119. "Vzal její hřích na sebe" u G. Greena znamená, že "si nasadil kondom při souloži s katoličkou".

118. Poznal jsem dalšího člověka, který se ujímá zatoulaných koček. Stále však neznám nikoho, kdo by se nezištně ujímal zbloudilých lidí.

117. Při výstupu na Svatý kopeček se bavili komentováním jednotlivých zastavení křížové cesty: "Hele, zase o něco zakopl."...

DALŠÍ "STŘÍPKY" JSOU VE SLOŽKÁCH VPRAVO

Běda

L 6:24-25 Ale běda vám, bohatým, vždyť vám se už potěšení dostalo.
Běda vám, kdo jste nyní nasyceni, neboť budete hladovět.
Běda, kdo se nyní smějete, neboť budete plakat a naříkat.

Přátelé v Kristu,
Ježíš dnes mluví o tom, jak jsou na tom bídně ti, kdo jsou ve světě bohatí, nasyceni, veselí. Běduje nad těmi, kdo jsou už dnes spokojeni se svým životem. – K tomu musím jednu poznámku říct hned na počátek. Aby to nevypadalo, že evangelium rovná se takovéto pranýřování bohatých. Abychom si nemysleli, že evangelium neboli radostná zvěst je zaměnitelné s vyhrůžkami bohatcům a těm, kdo dovedou ve světě žít radostněji než my: však počkejte, jednou uvidíte! Protože takto to ani v Ježíšově kázání není. Pokud jste tady byli v neděli, když jsme začínali číst toto Kázání na rovině, snad si vzpomenete, že Ježíš jej začal blahoslavenstvími. Potěšoval ty, kdo mají ve světě nedostatek. Blaze vám, vám chudí, vám chudí, hladovějící, plačící. Neboť vy jste bohatí, vám patří království Boží. Vy budete nasyceni, vy se budete smát.

Tak mluvil Ježíš nejdříve. Evangelium je především pozitivní. Ale taky v dnešním slově je Ježíš více pozitivní, než se zdá na první přečtení. A to se pokusím ukázat. – Mluví dnes k těm, kdo jsou už spokojeni. Spokojeni se sebou, se svým životem. Spokojeni zde ve světě. Jak k takovým lidem mluvit? Jak je oslovit? To bývá hodně těžké. Jak oslovit ty, kdo mají bohatství, doslova „mají peníze“? Jak oslovit ty, kdo nikdy nepoznali hlad a mají plnou ledničku i stůl? Jak oslovit ty, kdo jsou docela obyčejně šťastní v tomto světě? Kdo už po ničem netouží? Kterým je prostě blaze už tady, v tomto životě? – Možná takový problém máte taky: jak svědčit o Bohu lidem, kterým zdá se nic neschází? Jak mluvit o Božím království těm, kteří už se mají docela dobře nebo hodně dobře tady na zemi?

A tady si musíme všimnout, že Ježíš nezačíná chlácholením. Neříká nic ve smyslu: když své bohatství máte, tak ho dobře užívejte. Neříká nic, co bychom si mohli vyložit: dejte část svého majetku na nějaký dobrý účel, třeba na charitu, na církev, na misii, a bude to v pořádku. Ježíš říká prostě: Běda. Situace boháče je špatná. Tak špatná, že tady nestačí povrchní a částečné řešení. Majetek je překážkou. Je úskalím, protože člověku nabízí falešné jistoty. Boháč snadno podlehne iluzi, že se může zajistit svým majetkem. Majetek se mu stává životní náplní a jistotou, bohem, modlou.

Běda vám, bohatí, řekne Ježíš. Běda vám. Ježíš nad nimi běduje, naříká. V řeckém originále je slovo, které nemá žádné souhlásky, prostě citoslovce: úai. Úai, bohatí. - Slyšíte to? To není slovo soudu, odsuzování. To je slovo bědování, soucitu, lítosti. Jak jste bídní, vy bohatí. Pokud se spoléháte na své bohatství v penězích a zboží, a nemáte to pravé bohatství, Boží. Tady nestačí částečné řešení, tady nestačí naučit se lépe zacházet s penězi. Chce to gruntovanější rozvahu, je třeba se ptát: co je pro mne největší hodnotu v životě? - Protože Ježíš nechce říci: napravte svůj vztah k majetku. Zato chce říct: napravte svůj vztah k Bohu. A když tohle uděláte, dostane všechno ostatní ve vašem životě správné místo a správnou důležitost. I majetek. Je-li Bůh v našem životě na prvním místě, je všechno na správném místě.

Co se tím chce říci, ukážu ještě na dvou biblických oddílech. první z nic: na počátku Zjevení Janova nacházíme 7 dopisů tehdejším sborům, a mezi nimi taky list do Laodikeje. Tam už mezi tehdejšími prvními křesťany byli i boháči, asi dokonce měli i ve sboru převahu. A v tom listě nacházíme napomenutí: „Říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji. A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný.“ To slovo znamená: Protože spoléháš na své bohatství, zapomínáš na Boha, který je tím pravým bohatstvím. A proto jsi ve skutečnosti chudý. – Naproti tomu o pravém bohatství se mluví například ve známém žalmu 23: Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatku. Protože spoléhám na Boží péči, důvěřuji mu, že se o mne postará, ať už má cesta povede kdykoliv. A taková důvěra je pro mne tím nejvyšším životním bohatstvím. A odtud taky poznávám, že kdo takovou víru nemá, že je skutečně chudý a ubohý. Nebudu se nad něj povyšovat ani ho odsuzovat, spíše budu nad takovou lidskou situací bědovat: úai.

Nejdříve Ježíš oslovil bohaté, ve druhé a třetí větě oslovuje nasycené a smějící se. Běda vám, kdo jste nyní nasyceni, neboť budete hladovět. Běda, kdo se nyní smějete, neboť budete plakat a naříkat. Každá z těch vět má dvě části, první mluví o tom, co je nyní, o tom, jakého uspokojení se už těm lidem dostává. Ta druhá část pak mluví o tom, že jednou tomu bude jinak, právě naopak. Jednou, v posledním čase, budou hladovět a naříkat.

Je to řeč o nebeské odplatě, o Boží pomstě? To sotva. Nezapomínejme, že Ježíš tady běduje, naříká nad údělem takových lidí. A to, co na ně přijde, to vůbec nemusíme chápat jako Boží trest. To se jen projeví a naplno ukáže neschopnost světských lidí vnímat pravé bohatství. Když prostě nemají čidla na to, jak bohatý může být život víry, život s Bohem. A kdo si už dnes nepěstuje na duchovní věci citlivost, co by mu mohlo jednou dát Boží království? Ježíš například řekne: Běda vám, kdo jste nyní nasyceni, neboť budete hladovět. A já tomu rozumím tak, že ten, kdo dnes umí sytit jen své břicho, nebude umět jednou přijímat to pravé nasycení od Boha. Prostě pro něj bude nestravitelné. A Ježíš řekne taky: Běda vám, kdo se nyní smějete, neboť budete plakat a naříkat. Tomu rozumím docela obyčejně tak, že ten, kdo se umí bavit jen světským způsobem, prostě bude jednou zklamán. Nebude to ten způsob zábavy, na který byl zvyklý, a který jediný uměl přijmout a ocenit. Úai.

A teď ještě, co z toho plyne pro nás. Starejme se prostě, aby se nás dnešní slovo vůbec netýkalo. Abychom nebyli bohatí jen světským způsobem. Pěkně to řeknou Kristova slova, kterými pokračuje list Laodikejským: Radím ti, abys u mne nakoupil zlata ohněm přečištěného, a tak zbohatl (to znamená, aby ses osvědčil ve zkouškách víry, jako i zlato bývá pročišťováno ohněm). Abys sis u mne koupil bílý šat, aby ses oblékl a nebylo vidět tvou nahotu (bílý šat znamená spravedlnost před Bohem, spravedlivý život podle Božího slova). A aby sis u mne koupil mast k potření očí, abys prohlédl (totiž takovou mast, která nám dá schopnost dívat se na svět pravdivě, Kristovýma očima, očima lásky a Božího milosrdenství).

Na závěr shrnutí ve dvou větách: Jsou bídní ti, kdo žijí bez Boha. Kdo má Boha, nic mu neschází.

Vyznání vin:
Pane Ježíši Kriste, vyznáváme, že také my v životě spoléháme na jistoty falešné, na to, co nám patří a na co máme nárok.
Věříme, že tobě je nás v naší chudobě líto. Spoléháme na tvou moc, že nás z ní chceš vysvobodit.
Protože jsme v lidské bídě všichni dohromady, chceme si ulehčit aspoň od toho, co máme proti sobě navzájem, a odpouštíme těm, kdo nám ublížili.

Slovo milosti:
Znáte přece štědrost našeho Pána Ježíše Krista:
byl bohatý, ale pro vás se stal chudým,
abyste vy jeho chudobou zbohatli. (2K 8:9)

Žádné komentáře: