Jestliže vám pro četbu křesťanského internetu nezbývá čas na čtení Bible, nečtěte internet!

Farářské střípky

97. Prý "progresivní přístup koupališť", která umožňují pohyb naháčů. Kdyby novináři znali první stránky Bible, psali by o regresi, a to extrémní

96. V bráně arcibiskupství nějaký uslintaný obejda, potlouká se tady mnoho bezďáků, ale tohoto podpírali a laskavě na něj mluvili, takže asi bývalý nejméně kněz.

95. Nejhnusnější na evangelících je, že pijí z jednoho kalicha. Katolíci to nedělají - dnes jsem se dověděl dokonce, že jeden katolický kněz svým farníkům zdůvodňoval, že tohle by přece nechtěli.

94. Zamilovanost - nekritická fáze lásky - trvá maximálně dva roky. Kdyby byli kazatelé ochotni střídat sbory s takovou frekvencí, byly by před námi éra nádherného souznění kazatelů s jejich sbory.

93. „A teď vám povím něco, co vás velmi pobaví: v 70. létech býval tady v budově arcibiskupství kněžský seminář a zde v Trůnním sále stával pingpongový stůl.“ Tak to je tedy pecka. Až doteď si asi nikdo z nás, účastníků prohlídky, neuměl představit, že by kandidáti kněžství mysleli na něco jiného než na modlení.

92. Jediným náboženským pořadem, který se v České televizi prosadil do prime-timu, je losování Šťastných 10. Vždy na začátku moderátor divákům slibuje přízeň Štěstěny - a je to takové malé misijní kázáníčko.

91. V katolickém kostele na Bílou sobotu ukazují Ježíšův hrob, pak na chvíli zamknou, tělo někam odnesou, a v neděli ráno tvrdí, že se stal zázrak, že byl Ježíš vzkříšen.

90. Chválíme tě, Ježíši, že jsi nám svou obětí zajistil nejdelší víkend v roce.

89. Farář, s ordinací a po instalaci, je něčím mezi lékařem a trubkou.

88. Na dveřích kříž. Červený.

87. "Ježíš miluje chudé a potřebné, ale zdá se, že Ježíšek má raději děti bohatých rodičů."

86. "Ptala jsem se dětí, jestli znají nějaké písničky o zvířátkách, a on začal: "Beránku Boóžíí....""

85. Nájemný klaun Hopsalín dělá při Vánočních besídkách mezi dětmi v mateřských školách (sic!) sexistické narážky na Marii a způsob, jakým otěhotněla. Rád bych mu vzkázal: "Pane, dě*ka jste vy."

84. "Pane faráři, budou Vánoce. Můžete nám přinést kousek toho duchovna?"

83. Tělo hyne, přežívá duše a fejsbukový profil.

82. Na úpatí Hostýna stojí socha Panny Marie, kterou "zhotovili studenti Arcibiskupského semináře". Snad si to chlapci celibátníci v rukodílně pěkně užili.

81. Zasténala: "Ó Bože", a tak jsem věděl, že ze všech přítomných se mám právě já zeptat, co ji trápí.

80. Na Hané znamená "podobojí": že pijete bílé víno i červené.

79. Za chvíli začíná mše - a lidé se v kostele modlí. Pro evangelíka dost nepochopitelný zážitek. (Evangelická tradice totiž učí v tomto punktu jinak: lidé před bohoslužbami spolu kecají a je marné snažit se je to odnaučit.)

78. Protivný týpek, ten Vinnetou, jak nesleze z koně a všude vede důležité řeči, že jsou všichni lidi bratři. Nemohl jsem se dočkat, až ho zabijí. - Šikovně ho parodoval Ježíš, když jel na oslu.

Nejstarší předpovědi přichodu Mesiáše

Gn 3,14n Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“


I. Gn 3,14n Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.
I řekl Hospodin Bůh hadovi: „Protožes to učinil, budeš proklet, odvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře. Polezeš po břiše, po všechny dny svého života žrát budeš prach. Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“

sklon člověka k hříchu, který je v srdci člověka
je ve vyprávění Gn zvnějšněn, jako vnější moc, která je nepřátelská Bohu

o hadovi zde bylo řečeno, že patří k polní zvěři, stvořené Hospodinem
je mezi ní ovšem (3,1) nejchytřejší (K)/ nejzchytralejší (ČEP)
což muže mít nádech negativní, v Bibli však většinou pozitivní – uvidíme v dalším
žádné stvoření není jednoznačně špatné
i viděl Bůh, že všechno, co stvořil, bylo dobré

NZ identifikuje hada s ďáblem:
Zj 12,9: ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět
už zde, v Gn 3, je ďábel na základě své pokušitelského konání zavržen

co vlastně had udělal?
pozvedl se, aby mohl mluvit z Evou,
a stal se pokušitelem, s nabídkou, že lidé se mohou stát bohy

připomněl lidem Hospodinův zákaz
a napověděl jim, že by ho mohli porušit
připomněl jim, že mají tu možnost
a tu možnost v nich probouzí jako touhu,
ovšem touhu podloženou překroucením Božích slov (zakázal jíst ze všech stromů,
nezemřete, budete jako bohové)

hada a jeho interpretaci H. vůle zde člověk použije jako nástroj
k překročení H. příkazu
tento nástroj je zde proklet,
ne had jako součást Božího stvoření,
tento způsob lidského jednání je zde proklet

prokletí znamená: odříznutí od budoucnosti, od zaslíbení
a už nyní od společenství, od ostatních zvířat
odvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře

a teď tedy had slyší:
Polezeš po břiše (a jak se tedy pohyboval doposud?)
tato slova ho vracejí k jeho původnímu určení
had se po stvoření plazil po zemi,
když však chtěl svést člověka, začal se vzpínat,
aby se mohl postavit vůči člověku, proti člověku, tváří v tvář
proti tomu, kdo jediný chodí po zemi vzpřímeně
a tím i proti Bohu, který je vyvýšený

had svým plazením
má člověku připomínat, že Bůh už pokušitele pokořil
kdo se povyšuje, bude ponížen

žrát budeš prach – prach je živel podsvětí
myslí se na prach, který vzniká rozpadem živých tvorů
had už nyní prach požírá, splývá se svou pomíjivostí
žije ze smrti a žije ve smrti
(tak i naše životy mohou být takové, že se živíme smrtí,
a smrt nás stále více naplňuje, odumíráme)

je to stejné slůvko jako v 2. kapitole:
kde je o stvoření člověka řečeno: prach jsi a v prach se obrátíš
- to je pravda o nás – dokud nás Bůh z prachu nepozvedne
a nedá nám svého ducha

dokonce může říct, že had je tady obrazem hříšného člověka,
něčeho v člověku
had v ráji jen oslovuje sklon k hříchu, který je v nás

(příběh o reptání Izraelců na poušti:
Bůh dal jedovaté hady, aby je štípali,
Mojžíš prosí Boha o pomoc, ta je jiná než očekává,
má jednoho hada vyzvednout na tyči, jakoby napřímit,
kdo na něj pohlédne, ten bude zachráněn
zde je had nástrojem záchrany
když je ten, kdo žije v prachu, kdo sám je prach,
Bohu poslušný,
a z Boží vůle povýšený
- v napřímení toho, co je zlé, co je jen prach a popel,
toho, co propadá smrti, je záchrana
pokud pohlédneme s vírou na Boha
J 3: tak bude vyvýšen Syn člověka)

mezi tebe a ženu položím nepřátelství
zde můžeme myslet nejdříve na vrozený odpor člověka k hadům
a na nebezpečí, které od nich hrozí člověku

a to na hlubší rovině symbolizuje
náš stálý boj se zlem, s ďáblem

i mezi símě tvé a símě její
Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.
je zde představa člověka, který zabije hada tím, že mu šlápnutím rozdrtí hlavu

starozákonní ženy proto tak očekávají narození potomka,
v naději, že třeba právě z ní se narodí ten, kdo porazí zlo,
na narození potomka se upínaly všechny naděje
(už Eva 4,1 při narození Kaina: „získala jsem muže a tím Hospodina“,
ale musí poznat, že on ještě není Spasitelem, právě naopak – strůjcem smrti)
a právě proto byla neplodnost ženy snášena tak těžce

símě z ženy, lidstvo, je tu nakonec reprezentováno Kristem
on rozdrtil zlo v jeho hlavě, slavil kapitální vítězství
ale sám je přitom smrtelně uštknut do paty
je potomkem, který lidem otvírá znovu ráj

tento text se označuje protoevangelium –
je zde zaslíbeno Kristovo vítězství nad Antikristem
ve starých latinských překladech je
„ona ti rozdrtí hlavu“ a je vztahováno na Marii (místo ipse „ipsa conteret“)
což podporovalo mariánský kult

Ř 16,20: Bůh pokoje brzy srazí Satana pod vaše nohy.
on tam ještě není,
nám někdy připadá, že je zlo silou jen přízemní,
že je snadné ho překročit,
ovšem zlo se často vzpíná, svádí nás, jako Adama s Evou, mluví k nám
ale i ten, kdo se nenechá, kdo je věřící jen Hospodinu,
kdo šlape po hadech,
Hle, dal jsem vám moc šlapat po hadech a štírech a po veškeré síle nepřítele, takže vám v ničem neuškodí. (L 10,18-19)
má vědět, že ho ten Zlý může uštknout





II. Gn 14, 17-20 Malkísedek
Když se Abram vracel po vítězství nad Kedorlaómerem a nad králi, kteří stáli na jeho straně, vyšel mu vstříc král sodomský k dolině Šáve, což je Dolina královská.
A šálemský král Malkísedek přinesl chléb a víno; byl totiž knězem Boha nejvyššího.
Požehnal mu: „Požehnán buď Abram Bohu nejvyššímu, jemuž patří nebesa i země.
Požehnán buď sám Bůh nejvyšší, jenž ti vydal do rukou tvé protivníky.“ Tehdy mu dal Abram desátek ze všeho.

Abram se vrací z vítězné bitvy
4 předoasijští králové pokořili odbojná městská království
podél obchodní cesty do Egypta,
bitvy se účastbil také Abram, aby vysvobodil zajatého Lota

a teď Abramovi jako vracejícímu se hrdinovi vychází vstříc král Sodomy
předejde ho však Malkísedek

A šálemský král Malkísedek přinesl chléb a víno; byl totiž knězem Boha nejvyššího.
šálemský král a kněz v jedné osobě

král šálemský – šálém = pokojný je tu zároveň odkazem
na Jeruzalém – město pokoje
Šálem byl jeho starý název
Ž 76,3 V judské zemi je znám Bůh, má velké jméno v Izraeli. V Šálemu je jeho stánek
Melkísedek zde vítá předka toho Davida, který bude v Jeruzalémě kralovat později

přinesl chléb a víno – to byly od pradávna živly pro zotavení těla
zde ovšem zve král Abrama k účasti na posvátném hodu,
později byly předkladný chléb a víno k úlitbě pokládány
před Hospodina na oltář v chrámu

v chlebu a vínu zde můžeme vidět předjímku svaté večeře Páně,
a Ježíš říká, že kdo bude pít toto víno a jíst tento chléb, bude žít navěky

Nový zákon vůbec vidí v Makísedekovi předobraz Kristův
Žd 7,1 Tento Melchisedech, král Sálemu a kněz nejvyššího Boha, vyšel vstříc Abrahamovi, když se vracel po vítězství nad králi. Požehnal mu Abraham mu z veškeré kořisti dal desátý díl. Jméno Melchisedech se vykládá jako král spravedlnosti, král Sálemu pak znamená král pokoje.
Je bez otce, bez matky, bez předků, jeho dny nemají počátek a jeho život je bez konce. A tak podoben Synu Božímu zůstává knězem navždy.
Hleďte, jak vznešený je ten, jemuž sám praotec Abraham dal jako desátek nejlepší část své kořisti.

Žd 5,6 Tak ani Kristus si nepřisvojil slávu velekněze sám, ale dal mu ji ten, který řekl: ‚Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.‘ A na jiném místě říká: ‚Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova.‘

19 Požehnal mu: „Požehnán buď Abram Bohu nejvyššímu, jemuž patří nebesa i země
žehná Abramovi ve jménu Boha nejvyššího, jemuž patří nebesa i země
v Bibli je výraz Bůh nejvyšší jedním z pojmenování Hospodina

20 Požehnán buď sám Bůh nejvyšší, jenž ti vydal do rukou tvé protivníky.“
tento kněz je vykonavatelem soudu a spravedlnosti, a tím i tvůrce pokoje

Tehdy mu dal Abram desátek ze všeho.
Malkísedek zde vstoupil nečekaně, nepřipraveně
je postavou Abramovi nadřazenou,
neboť mu Abram odevzdává desátky
jako později bude lid odevzdávat desátky Hospodinu

v této postavě obklopené tajemstvím, tedy jedná Hospodin sám

ve SZ je zřetelné očekávání nového kněze
lévijské kněžstvo fungovalo v chrámě za doby královské
i po návratu z babylonského zajetí a po obnově chrámu
až do jeho zničení Římany r. 70 po Kr.

ale už SZ zná také jiné kněžství
Ž 110,4 Hospodin přísahal a nebude želet: Ty jsi kněz navěky podle Malkísedekova řádu.
tento žalm se asi původně vztahoval na davidovského krále
(který vládl v Jeruzalémě)

zároveň však v sobě jasně obsahuje přesah – kdo je oním knězem navěky?
odkazuje nad sebe, do budoucna, k příštímu naplnění

ve SZ zůstává toto zaslíbení nenaplněno
Davidovo království končí
Makabejci (asi 160 př. Kr.) byli z lévijského rodu a kralovali,
i s nimi byla spojována tato čekávání
ale i jejich panování mělo smutné vyznění – v krvavém potlačení jejich povstání

list Židům vztahuje tento příběh na Krista
odtud, z Gn, se vztahuje především k tomu, že Bible neudává původ ani místo pobývání Malchísedecha
ta postava se zde náhle objevuje a pak zase ztrácí
„je bez otce, bez matky, jeho dny nemají původ“
a z Ž doříkává to, že je knězem navěky




III. Gn 49,10-12 Oděv svůj vypere ve víně
9 Mládě lví je Juda. S úlovkem, můj synu, vystoupil jsi vzhůru. Stočil se a odpočíval jako lev, jak lvice. Kdo ho donutí, aby povstal?
10Juda nikdy nebude zbaven žezla ani palcátu, jenž u nohou mu leží, dokud nepřijde ten, který z něho vzejde; toho budou poslouchat lidská pokolení.
11Své oslátko si přiváže k vinné révě, mládě své oslice k révoví. Oděv svůj vypere ve víně, háv knížecí v krvi hroznů.
12Oči bude mít tmavší než víno, zuby bělejší než mléko.



Juda sám je osobností velmi dvojznačnou
- svého bratra Josefa se zastane, ale navrhne ho prodat do otroctví
Gn 36, 26 Juda řekl bratrům: „Čeho tím dosáhneme, když svého bratra zabijeme a jeho krev zatajíme? 27Pojďte, prodejme ho Izmaelcům, ale sami na něho nesahejme; vždyť je to náš rodný bratr.“ Bratři ho uposlechli.
- ale také se dokáže nasadit z lásky celým srdcem
když má s nimi do Egypta sestoupit i Benjamín, zaručuje se za něj otci Jákobovi
Gn 43,9 Já sám se za něho zaručuji, můžeš mě volat k odpovědnosti. Jestli ti ho nepřivedu a nepostavím před tebe, prohřešil jsem se proti tobě na celý život.
a stejně, když má Benjamín zůstat v Egyptě jako otrok za údajnou krádež bratří
44,33 Proto dovol, aby tvůj otrok zůstal u svého pána v otroctví namísto tohoto chlapce, a chlapec ať smí se svými bratry odejít.

a toto je teď v tomto Jákobově požehnání reflektováno
9 Mládě lví je Juda. S úlovkem, můj synu, vystoupil jsi vzhůru.
Juda uspěl jako „lví mládě“
nedal si vyrvat kořist, Benjamína, za kterého se zaručil otci
vystoupil s ním zase z Egypta do Palestiny

10 Juda nikdy nebude zbaven žezla ani palcátu, jenž u nohou mu leží, dokud nepřijde ten, který z něho vzejde; toho budou poslouchat lidská pokolení.
Juda se osvědčil jako strážný svého bratra
proto od něj nebude odňato žezlo, taková je jeho královská moc,
bude mu zachováno prvenství a z něho vzejde Vykupitel,
jemuž budou poslušny všechny národy
Zj 5,5 Ale jeden ze starců mi řekl: „Neplač. Hle, zvítězil lev z pokolení Judova, potomek Davidův; on otevře tu knihu sedmkrát zapečetěnou.“

s příchodem tohoto Mesiáše nastane blažený věk hojnosti a krásy
11 Své oslátko si přiváže k vinné révě, mládě své oslice k révoví. Oděv svůj vypere ve víně, háv knížecí v krvi hroznů.
12 Oči bude mít tmavší než víno, zuby bělejší než mléko.
ten věk je charakterizován vínem a mlékem

tak ve SZ i na dalších místech
Iz 55,1 „Vzhůru! Všichni, kdo žízníte, pojďte k vodám, i ten, kdo peníze nemá. Pojďte, kupujte a jezte, pojďte a kupujte bez peněz a bez placení víno a mléko!
Jl 4,18 A stane se v onen den, že z hor bude kanout mladé víno, z pahorků poteče mléko,

Mesiáš je zde bílý a červený, což jsou obrazy nového, plného života
Pís 5,10 Můj milý je běloskvoucí i červený

máme v tomto zaslíbení však i dva motivy disharmonické
1) tento Mesiáš přijede na oslátku
jízda na oslu je znamení pokory a poníženosti Mesiáše
Za 9,9 Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a zachráněný, pokořený, jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti.

(ovšem sám osel je ztělesněná svéhlavost,
jízda mesiášského krále je tak znamením zkrocení, podmanění úhlavního nepřítele Božího i lidského,
toto přemožení je předpokladem pokoje)

oslátko dá odvázat (možná právě od vinného kmene)
sám Ježíš před svým vjezdem do Jeruzaléma
Mt 21 Když se přiblížili k Jeruzalému, poslal Ježíš dva učedníky a řekl jim: „Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned naleznete přivázanou oslici a s ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně. 3 A kdyby vám někdo něco říkal, odpovězte: ‚Pán je potřebuje.‘ A ten člověk je hned pošle.“ 4 To se stalo, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka: 5 ‘Povězte dceři siónské: Hle, král tvůj přichází k tobě, tichý a sedící na oslici, na oslátku té, která je podrobena jhu.‘


2) a druhý disharmonický motiv
Oděv svůj vypere ve víně, háv knížecí v krvi hroznů.

víno je nejen symbol eschatologického veselí,
nýbrž i symbolem krve prolité za vinu, krve očišťující
Mt 26, 27 Pak vzal Ježíš kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni. Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.

v Zj soudící Kristus vystupuje v rouchu pokropeném krví
19,3 Má na sobě plášť zbrocený krví
zachráněni jsou ti, kdo svá roucha vybílili v Kristově krvi
7,13 Kdo jsou a odkud přišli ti v bílém rouchu?“ Řekl jsem: „Pane můj, ty to víš!“ A on mi řekl: „To jsou ti, kteří přišli z velikého soužení a vyprali svá roucha a vybílili je v krvi Beránkově.

tyto výrazy mají kultický podklad,
ale můžeme je pochopit i my, znamená to, že pro naši záchranu se musel někdo nasadit, prolit svou krev, zástupně,
Ex 12,13 Na domech, v nichž budete, budete mít na znamení krev. Když tu krev uvidím, pominu vás a nedolehne na vás zhoubný úder, až budu bít egyptskou zemi.

takto se musel už Juda nasadit pro Benjamína,
tím spíše ovšem Mesiáš z jeho rodu za nás za všechny
Ef 1,7 V něm jsme vykoupeni jeho krví a naše hříchy jsou nám odpuštěny pro přebohatou milost,
Žd 9,22 Podle zákona se skoro vše očišťuje krví, a bez vylití krve není odpuštění.
a my to máme uznat, uvěřit v to, „vyprat své životy v jeho krvi“

Žádné komentáře: