Jestliže vám pro četbu křesťanského internetu nezbývá čas na čtení Bible, nečtěte internet!

Farářské střípky

123. A jeho jméno je Rouhání. Iránský muslimský prezident.

122. Co je modlitba? Rozhovor s Bohem, vysekne evangelík. A už sis někdy s Bohem povídal? Ne, Bůh mlčí. – Že takový rozhovor vyrůstá ze spočinutí před Bohem, to mu ovšem taky nic neříká.

121. "Tu levou nohu má od Boha." - Mistrovství světa ve fotbale.

120. Zdržela mě na ulici cigánka, že mi chce povědět, co mě čeká. Když jsem ji řekl, že jsem křesťan, požehnala mi a ustoupila z cesty. Vida.

119. "Vzal její hřích na sebe" u G. Greena znamená, že "si nasadil kondom při souloži s katoličkou".

118. Poznal jsem dalšího člověka, který se ujímá zatoulaných koček. Stále však neznám nikoho, kdo by se nezištně ujímal zbloudilých lidí.

117. Při výstupu na Svatý kopeček se bavili komentováním jednotlivých zastavení křížové cesty: "Hele, zase o něco zakopl."...

DALŠÍ "STŘÍPKY" JSOU VE SLOŽKÁCH VPRAVO

Poslední večeře - rozhovor Ježíše s Pilátem

Ježíš:
konec..
je mnohem těžší, když ho zaviní přátelé
dávejte pozor, to víno je možná mou krví
dávejte pozor, ten chléb je možná mým tělem
Konec!
mou krev budete pít,
mé tělo jíst
jestliže si na mě vzpomenete, když budete jíst a pít

jsem ovšem blázen, jestliže si namlouvám, že si na mě vzpomenete
budu zapomenut 10 minut po smrti
jeden z vás mě zapře, jeden z vás mě zradí

apoštolové:
ne! kdo by mohl? to je nemožné

Ježíš:
Petr mě zapře za pár hodin, třikrát mě zapře, a to není všechno, co předvídám
jen z vás, který tady jí, jeden z vás dvanácti vyvolených, mě opustí, aby mě zradil

Jidáš: nech toho dramatu, ty dobře víš kdo
Ježíš: proč už to nejdeš udělat?
Jidáš: proč chceš, abych to udělal?
Ježíš: pospěš si, už na tebe čekají
Jidáš: víš, proč to udělám?
Ježíš: nestarám se o to
Jidáš: obdivoval jsem tě, a teď tebou pohrdám
Ježíš: lháři Jidáši
Jidáš: chceš, abych to udělal?
co kdybych tady zůstal a tvé snahy by byly zmařeny?
Ježíš: rychle, hlupáku, rychle běž, ušetři mě svých řečí, já to nechci vědět

Jidáš: ty smutný chlape, podívej se, kam jsi nás přivedl
naše ideály umírají kvůli tobě
a co je ze všeho nejsmutnější: jeden z nás tě musí udat
jako kriminálníka, jako zraněné zvíře
Ježíš: běž, už na tebe čekají
Jidáš: kdykoliv jsem na tebe pohlédl, nerozuměl jsem,
proč jsi věcem nechal tak volný průběh
mohlo to lépe dopadnout, kdybys to lépe naplánoval

Ježíš: nikdo z vás nezůstane vzhůru se mnou? Petře, Jane, Jakube?
nikdo nevydrží se mnou čekat? Petře, Jane, Jakube?

I. chléb tělo mé, víno krev má
Mt 26:26 Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy:
"Vezměte, jezte, toto jest mé tělo."
27 Pak vzal i kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z něho všichni.
28 Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.


L 22:19 "Toto je mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku."

1K 11:24 "Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku."
25 "Tento kalich je nová smlouva, zpečetěná mou krví; to čiňte, kdykoli budete píti, na mou památku."

jde o přeznačení židovského velikonočního hodu:
tam byl chléb chlebem trápení, připomínkou trápení Izraele v Egyptě
zde se vztahuje k umírajícímu tělu Ježíše

kalich je předjímkou radostného vykoupení, už u pesachu,
zde se však navíc vztahuje k nové smlouvě, kterou Ježíš zpečeťuje svou krví

jde tedy o kontrastní navázání na paschální hod:
už ne egyptské ponížení a radost Vyjití
ale smrt syna člověka a jím vydobyté vykoupení

otázka po vztahu podstat, po přepodstatnění je zde asi nesprávná
„toto je“ – se vztahuje nejen na „živly“ – na chléb a víno
spíše na celek hodu, na celý akt lámání, podání a požívání chleba
nejde tu o vztah dvou podstat, nýbrž vztah dvou dějů či jednání

„tělo mé“ nemá na mysli podstatu těla Ježíšova
nýbrž jeho tělo dávané, obětované
podobně „kalich“: jde o úkon, jímž se člověku přivlastňuje jeho úděl
(ve SZ pili „kalich spasení“ Ž 116,13, „kalich hněvu Hospodinova“ Jr 25,15)
„pitím z kalicha“ si přijímající přivlastňuje smlouvu,
založenou v obětní krvi Ježíše Krista
ostatně vždyť se tady nemluví o víně, nýbrž o kalichu
tím má být pozornost upoutána ne na látku, nýbrž na úkon

II. jeden z vás mě zradí
Mt 26:21 a když jedli, řekl jim: "Amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí." 22 Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: "Snad to nejsem já, Pane?" 23 On odpověděl: "Kdo se mnou omočil ruku v míse, ten mě zradí. 25 Na to řekl Jidáš, který ho zrazoval: "Jsem to snad já, Mistře?" Řekl mu: "Ty sám jsi to řekl."

jeden z nás? kteří jsme ti tak blízko? velice je to zarmoutilo,
nikdo si nemůže být sebou jistý
„každý z vás je Jidáš“
„kohout už jen chroptí, už ztratil svůj hlas, protože Krista zrazuje každý, každý z nás“

III. co chceš učinit, učiň hned
J 13:26 Ježíš omočil skývu, vzal ji a dal Jidášovi Iškariotskému, synu Šimonovu. 27 Tehdy, po té skývě vstoupil do něho satan. Ježíš mu řekl: "Co chceš učinit, učiň hned!" 28 Nikdo u stolu nepochopil, proč mu to řekl. 30 Jidáš přijal skývu, a hned vyšel ven. Byla noc.

Jidáš se chystá Ježíše zrazovat, myslí, že to musí být
Ježíš ví, že se to musí stát, a tak k tomu Jidáše popohání
jakási nadosobní nutnost
(muselo k tomu špatnému dojít, musel si natlouct nos,
no tak udělej to, o čem si myslíš, že to musí být, i když já vím, že je to špatné
a že nedáš pokoj, dokud si to sám nezkusíš)

Žádné komentáře: