Getsemany

Ježíš:
chci jen říct
jestli toto je ta cesta
odejmi tento kalich ode mne
nechci ochutnávat tento jed
cítím, že mě pálí.
Změnil jsem se
už nejsem tak jistý jako když jsem začínal
tehdy jsem byl inspirovaný, teď jsem smutný a unavený.
Poslechni, překonal jsem přece očekávání, zkoušený po tři roky, které se zdají, jako by trvaly let třicet. Chtěl jsi něco takového po někom jiném?

ty víš, co se má se mnou dít: nech je, ať mě nenávidí, ať mě bijí, ať mě přibijí na dřevo
chtěl bych vědět, chtěl bych vidět, proč musím zemřít
můžeš mi ukázat, že neumírám zbytečně?
dej mi nahlédnout do svého vševědoucího myšlení
ukaž mi důvod, proč toužíš, abych zemřel
dobře, zemřu, dívej se, jak umírám

proč jsem vyděšený, když přichází konec toho, co jsem začal
ty jsi to začal – já ne
Bože, tvá vůle je tvrdá, ale ty držíš osud každého z lidí
budu pít ten kalich, přibij mě na kříž a zlom mě
nech mě vykrvácet, bij mě, zabij mě
vezmi si mě teď – než změním své myšlení


Mk 14:32 Přišli na místo zvané Getsemane. Ježíš řekl svým učedníkům: "Počkejte tu, než se pomodlím." 33 Pak vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Přepadla ho hrůza a úzkost.
34 I řekl jim: "Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!" 35 Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula tato hodina. 36 Řekl: "Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš."

I už nejsem tak nadšený
nastal jakýsi zlom v Ježíšově konání a myšlení
mezi chozením po Galileji a cestou do Jeruzaléma
v Galileji ho následují zástupy, stává se populární, i když se množí spory a nedorozumění
vysílá misionáře do všech měst a vesnic
ale pak se jeho úsilí mění a soustředí se na jediné
postupně začíná chápat, že jeho údělem je utrpení

Mt 14:12 (smrt Jana Křtitele) Janovi učedníci potom přišli, odnesli jeho tělo a pohřbili je; pak šli a oznámili to Ježíšovi. 13 Když to Ježíš uslyšel, odplul lodí na pusté místo, aby byl sám
L 9:51 Když se naplňovaly dny, kdy měl být vzat vzhůru, upjal svou mysl k cestě do Jeruzaléma.
Mk 10:32 Byli na cestě do Jeruzaléma a Ježíš šel před nimi; byli zaraženi a ti, kteří šli za nimi, se báli. Vzal k sobě opět svých Dvanáct a začal mluvit o tom, co ho má potkat: 33 "Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt a vydají pohanům, 34 budou se mu posmívat, poplivají ho, zbičují a zabijí; a po třech dnech i vstane."

a to, co tady máme my dnes, v této písni a dnešním oddíle
jsou slova vyvolaná tím, jak začíná být zvolená cesta bolestivá přímo na tělo

II tobě je všecko možné
Bůh může všechno
ale chce dobré,
proto někdy neplní naše přání
a my mu ve víře můžeme nechat svobodu

III odejmi ode mne ten kalich +
avšak ne, co já chci, nýbrž co ty chceš
4. deprese (smutek)
a 5. smíření (souhlas)
jsou dvě závěrečné (dobrého) vyrovnávání se se smrtí
(u špatného je místo smíření „rezignace“)

deprese – smutek z hrozící ztráty, stále zřetelněji je konfrontován se skutečností, že směřuje ke své smrti a že z této cesty neunikne
je zde důležité mluvit o strachu ze smrti

smíření – po přijetí pravdy se člověk může dostat do stavu vnitřního míru, klidu a vyrovnanosti

(autoři muzikálu zachycují ještě dvě předchozí fáze:
2. zlost: chtěl jsi něco takového i po někom druhém?
3. smlouvání: dobře, umřu, ale řekni mi aspoň proč? abych věděl, že neumírám zbytečně)