Jestliže vám pro četbu křesťanského internetu nezbývá čas na čtení Bible, nečtěte internet!

Farářské střípky

139. Dnes je tolik věcí "kultovních".

138. "Plán postavit tu silnici za dva roky se ukázal jako zbožné přání. Stavba nakonec trvala pět a půl let." Dříve se pro rozvoj zbožnosti lidu stavěly především kostely. Dnes silnice, mosty, železnice...

137. "Do Betléma pospíchám", zpívá Neckář, a koleduje si o přesdržku: "A tak nesu jehněčí, není záhodno držet půst, musí nám jako z vody růst, ten zázrak člověčí člověčí."

136. Vánoční stromek je invazní druh. Rozšiřuje se po celém světě.

135. "Sbohem" se říct může. Ale "s Bohem", to už je za hranou.

134. Čte Bibli a takto jí rozumí: před křtem má člověk vyznat své hříchy, po křtu má donést ovoce.

133. Četl jsem se studenty sedmou kapitolu Písně písní. "To je fakt z Bible? Tak to je dobrý." (Zajímalo by mě, kolik z čtenářů tohoto blogu teď začne listovat v Bibli.)

132. Současná evangelická kázání jsou určitým způsobem dokonalá - ve zdůvodňování, proč náš život ještě není proměněný. Často jsou taková kázání i krásná - jako filigránské argumentační stavby.

131. Takové uvedení koncertu jsem ještě nezažil: "Protože je v Bibli napsáno: ´Na počátku bylo slovo´, řeknu i já před hudbou několik slov."

130. "Vymodlil si faul." - Mistrovství světa v hokeji.

129. Strhl nás proud, všichni to cítíme. Modlitba je vyhozením kotvy. Zachytí se?

128. I Evropský soud pro lidská práva zamítl premiérovu stížnost, že je veden ve svazcích StB. Jestli se nám odvolá ještě jako Hus ke Kristu, pak je v pohodě navěky.

127. Když se v písni Bůh je záštita má zpívá konec verše "záštita ma-a", zní jako popěvek čínských maoistů.

126. Check-in byl v pátek odpoledne, vypadnout jsme museli v neděli ráno. Prý třídenní pobyt...

DALŠÍ "STŘÍPKY" JSOU VE SLOŽKÁCH VPRAVO

Návštěva v pekle

kde začít?
trčí nám tady postava Jidáše
sloka 6: Mistře, já jsem trochu naštvaný…

klasické pojetí totiž vidí Jidáše jako zavrženého:
Jidáš Ježíše zradil
a pak navíc propadl zoufalství (že mu takový hřích nemůže Bůh odpustit)
a spáchal sebevraždu
Sk 1,18: střemhlav se zřítil, jeho tělo se roztrhlo a všechny vnitřnosti vyhřezly
také odtud pojem „smrtelného hříchu“

a klasické pojetí pak vedle sebe staví postavy Jidáše a Petra
a hranici zavržení načrtává mezi nimi
také Petr Ježíše zradil,
ale pak svého činu litoval
J 22,62: hořce se rozplakal
také odtud pojem „účinné lítosti“


Karásek ovšem taky na Jidáše vztahuje všeobecnou aminu (amnestii)
vždyť také on svého činu litoval:
Mt 27,3-4a: když Jidáš, který Ježíše zradil, viděl, že Ježíše odsoudili,
pocítil výčitky, vrátil 30 stříbrných velekněžím a starším a řekl:
„Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!“


co o Jidáši říká Ježíš? nikde výslovně, že je zavržený
J 6,70: Jidáš je ďábel (diabolos) znamená: odpůrce, protivník
(Petr musí obdobně slyšet, že je „satan“)
Mt 26,24: běda tomu, kdo Syna člověka zrazuje:
pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil

(k tomu ovšem patří jiné Ježíšovo slovo:
každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno,
i tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka,
jen rouhání proti Duchu svatému - totiž žít tak jako by Ježíš nebyl přišel, nebyl vzkříšen a nebyl zvěstován - nebude odpuštěno Mt 12,31)


Karásek vidí hranici zavržení až tam,
kde si lidé s hříchem starost nedělají: na hřích kašlou (8)
rozdělení je tedy takovéto:
kdo hledá, najde a vejde v radost mou
kdo se dá marnosti (i tady moment osobního rozhodnutí), zůstane před branou (7)

vlastně tu Karásek existenci pekla popírá:
toto není píseň o návštěvě v pekle, název písně klame:
raději si poskoč, vešels v radost mou (3)
ta otázka je stará (3), zastaralá a naše myšlení příliš černobílé,
když rozdělujeme nebe a peklo
všichni, kdo o svých hříších ví a litují jich, mohou být u Boha
andělé, lidi, ale i čerti rohatí (!!!)
(to je přece ještě více pobuřující, než to, že je v u Ježíše Jidáš)
hříchy jsou odpuštěny každému, koho tíží

a tak tady problém i pro nás zůstává v té naštvanosti:
vždyť jeden za pravdu trpěl a věděl proč a zač,
a druhý po ní šlapal, ve svých dnech byl jenom sráč
(6)
„jdi a nehřeš více“ – to je přece věta z vyprávění o ženě cizoložné (J 8,11)
a platí: kdo z vás je bez hříchu, první hoď kamenem
neměřme své hříchy s hříchy jiných, ale podívejme se na to pozitivně:
1) Bůh hříchy odpouští
2) my můžeme jít a snažit se nehřešit znovu
3) a Boha za to chválit: Bohu zpívej halelů

Žádné komentáře: