Jestliže vám pro četbu křesťanského internetu nezbývá čas na čtení Bible, nečtěte internet!

Farářské střípky

122. Co je modlitba? Rozhovor s Bohem, vysekne evangelík. A už sis někdy s Bohem povídal? Ne, Bůh mlčí. – Že takový rozhovor vyrůstá ze spočinutí před Bohem, to mu ovšem taky nic neříká.

121. "Tu levou nohu má od Boha." - Mistrovství světa ve fotbale.

120. Zdržela mě na ulici cigánka, že mi chce povědět, co mě čeká. Když jsem ji řekl, že jsem křesťan, požehnala mi a ustoupila z cesty. Vida.

119. "Vzal její hřích na sebe" u G. Greena znamená, že "si nasadil kondom při souloži s katoličkou".

118. Poznal jsem dalšího člověka, který se ujímá zatoulaných koček. Stále však neznám nikoho, kdo by se nezištně ujímal zbloudilých lidí.

117. Při výstupu na Svatý kopeček se bavili komentováním jednotlivých zastavení křížové cesty: "Hele, zase o něco zakopl."...

DALŠÍ "STŘÍPKY" JSOU VE SLOŽKÁCH VPRAVO

Návštěva v pekle

kde začít?
trčí nám tady postava Jidáše
sloka 6: Mistře, já jsem trochu naštvaný…

klasické pojetí totiž vidí Jidáše jako zavrženého:
Jidáš Ježíše zradil
a pak navíc propadl zoufalství (že mu takový hřích nemůže Bůh odpustit)
a spáchal sebevraždu
Sk 1,18: střemhlav se zřítil, jeho tělo se roztrhlo a všechny vnitřnosti vyhřezly
také odtud pojem „smrtelného hříchu“

a klasické pojetí pak vedle sebe staví postavy Jidáše a Petra
a hranici zavržení načrtává mezi nimi
také Petr Ježíše zradil,
ale pak svého činu litoval
J 22,62: hořce se rozplakal
také odtud pojem „účinné lítosti“


Karásek ovšem taky na Jidáše vztahuje všeobecnou aminu (amnestii)
vždyť také on svého činu litoval:
Mt 27,3-4a: když Jidáš, který Ježíše zradil, viděl, že Ježíše odsoudili,
pocítil výčitky, vrátil 30 stříbrných velekněžím a starším a řekl:
„Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!“


co o Jidáši říká Ježíš? nikde výslovně, že je zavržený
J 6,70: Jidáš je ďábel (diabolos) znamená: odpůrce, protivník
(Petr musí obdobně slyšet, že je „satan“)
Mt 26,24: běda tomu, kdo Syna člověka zrazuje:
pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil

(k tomu ovšem patří jiné Ježíšovo slovo:
každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno,
i tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka,
jen rouhání proti Duchu svatému - totiž žít tak jako by Ježíš nebyl přišel, nebyl vzkříšen a nebyl zvěstován - nebude odpuštěno Mt 12,31)


Karásek vidí hranici zavržení až tam,
kde si lidé s hříchem starost nedělají: na hřích kašlou (8)
rozdělení je tedy takovéto:
kdo hledá, najde a vejde v radost mou
kdo se dá marnosti (i tady moment osobního rozhodnutí), zůstane před branou (7)

vlastně tu Karásek existenci pekla popírá:
toto není píseň o návštěvě v pekle, název písně klame:
raději si poskoč, vešels v radost mou (3)
ta otázka je stará (3), zastaralá a naše myšlení příliš černobílé,
když rozdělujeme nebe a peklo
všichni, kdo o svých hříších ví a litují jich, mohou být u Boha
andělé, lidi, ale i čerti rohatí (!!!)
(to je přece ještě více pobuřující, než to, že je v u Ježíše Jidáš)
hříchy jsou odpuštěny každému, koho tíží

a tak tady problém i pro nás zůstává v té naštvanosti:
vždyť jeden za pravdu trpěl a věděl proč a zač,
a druhý po ní šlapal, ve svých dnech byl jenom sráč
(6)
„jdi a nehřeš více“ – to je přece věta z vyprávění o ženě cizoložné (J 8,11)
a platí: kdo z vás je bez hříchu, první hoď kamenem
neměřme své hříchy s hříchy jiných, ale podívejme se na to pozitivně:
1) Bůh hříchy odpouští
2) my můžeme jít a snažit se nehřešit znovu
3) a Boha za to chválit: Bohu zpívej halelů

Žádné komentáře: