Petrovo zapření

Služka při ohni: Zdá se mi, že jsem tě už někde viděla.
Už si vzpomínám: byl jsi s tím mužem, co ho právě zatkli.
Poznávám tvůj obličej.
Petr: To si mě paní s někým pletete.
Já ho neznám, nebyl jsem tam, kde byl dnes večer on, nikde poblíž toho místa.
Voják: To je divné, protože já jsem si jistý, že jsem tě s ním viděl.
Byl jsi přímo u něj, a teď to popíráš.
Petr: Říkám ti, nikdy jsem s ním nebyl.
Starý muž: Ale já jsem tě viděl také. Vypadal právě jako ty.
Petr: Neznám ho!
Máří Magdaléna: Petře, ty nevíš, co jsi právě řekl?
Opouštíš ho a vydáváš ho na smrt.
Petr: Musel jsem to udělat, nevidíš? Jinak by si pro mě přišli.
Máří Magdaléna: To je přesně to, co nám řekl, že uděláš. Divím se, jak to věděl.

jaký to mělo vývoj
Mt 26:31 Tu jim Ježíš řekl: "Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť jest psáno: 'Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda.' 32 Po svém vzkříšení však vás předejdu do Galileje." 33 Na to mu řekl Petr: "Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!" 34 Ježíš mu odpověděl: "Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš." 35 Petr prohlásil: "I kdybych měl s tebou umřít, nezapřu tě." Podobně mluvili všichni učedníci.

26:57 Ti, kteří Ježíše zatkli, odvedli ho k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší. 58 Petr šel za ním zpovzdálí až do veleknězova dvora; vstoupil dovnitř a posadil se mezi sluhy, aby viděl konec.

26:69 Petr seděl venku v nádvoří. Tu k němu přistoupila jedna služka a řekla: "I ty jsi byl s tím Galilejským Ježíšem!" 70 A on přede všemi zapřel: "Nevím, co mluvíš." 71 Vyšel k bráně, ale uviděla ho jiná a řekla těm, kdo tam byli: "Tenhle byl s tím Nazaretským Ježíšem." 72 On znovu zapřel s přísahou: "Neznám toho člověka." 73 Ale zakrátko přistoupili ti, kdo tam stáli, a řekli Petrovi: "Jistě i ty jsi jeden z nich, vždyť i tvé nářečí tě prozrazuje!" 74 Tu se začal zaklínat a zapřísahat: "Neznám toho člověka." V tom zakokrhal kohout; 75 tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: 'Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.' Vyšel ven a hořce se rozplakal.

(Máří Magdaléna v evangelijní scéně není,
ale to dramaturgicky nutné, aby mohl být dialog zvnějšněn)

I. Ježíšova předpověď Petrova zapření
Ježíš to zapření předpověděl
chce tím Petrovi pomoci, aby se potom mohl vypořádat se svou slabostí, která ho přepadne
i když vy mě opustíte, já vás neopustím

Petr na tuto předpověď reaguje (jako vždycky) velice ukvapeně, ba dokonce nervózně:
kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!
Petr svou jistotu zakládá na osobním přesvědčení,
jenže sám sebe nezná
nezná hlubší motivace, kterými se řídí jeho srdce

kdybychom posuzovali Petra jenom podle jeho slov,
mohli bychom si myslet, že konečně pochopil a přijal výzvu k nesení kříže:
dříve, když Ježíš mluvil o své cestě utrpení,
tak ho Petr od této cesty zrazoval:
Mt 16:21 Od té doby začal Ježíš ukazovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma a mnoho trpět od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen. 22 Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat: "Buď toho uchráněn, Pane, to se ti nemůže stát!" 23 Ale on se obrátil a řekl Petrovi: "Jdi mi z cesty, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!"

souzeno podle slov by se zdálo, že se Petr vážně pro následování rozhodl
ale brzy se ukáže, jak velký rozdíl může být mezi vášnivým odhodláním
a skutečným konáním
rozdíl mezi tím, co Petr sliboval sobě a druhým
a tím, kým skutečně byl
Ježíš ho zná, vidí mu do srdce:
Mt 26:34 Ježíš mu odpověděl: "Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš."

tak i my asi někdy cítíme jakousi náboženskou eufórii,
velkou víru, touhu se opravdu změnit
postačí však, aby nás potkalo malé ohrožení, odmítnutí či pouhá změna nálady
a už reagujeme a chováme se tak, že sami sebe nepoznáváme
snažme se opravdu (a nejlépe v modlitbě) poznat vlastní srdce a nejhlubší motivy, kterými se řídí

II. Petrovo zapření
Petr je ze zatčení zmatený
ale nejdříve se snaží o věrnost, o následování Ježíše
při zatýkání „jde za ním zpovzdálí“, následuje / nenásleduje

jak to však v životě často chodí,
dostane se do středu dění a otázka víry / věrnosti se ho dotkne přímo na kůži
je poznán, a nemá čas na vymýšlení odpovědi, musí reagovat ihned, už samo zaváhání by ho vyzradilo
(ale Petr by se zřejmě ani za jiných okolností příliš nerozmýšlel, impulsivní jednání je pro něj charakteristické)

jeho situace se stále zhoršuje, když ho poznává stále více lidí
a on se do své zrady ještě více zavrtává
a nakonec říká: „neznám toho člověka“ = neznám Ježíše

vyslovuje tím paradoxně i pravdu svého srdce – vždyť on vlastně Ježíše nezná
neví, proč se dal zatknout, neví, co by pro něho mohl udělat
Petrovo zapření je výrazem jeho vnitřního chaosu, dezorientace, paniky
vnitřní zmatek je u něj plodem nevěry, a proto strachu o sebe
nerozhodnosti – ochoty ke kompromisům

III. v muzikále chybí Petrova lítost
podle evangelia se Petr nakonec „hořce rozplakal“