Jidáš: Tady je, všichni usnuli, hlupáci
Ježíš: Jidáši, musíš mě zrazovat polibkem?
Petr: Co je to za rámus? Řekni mi, co se to děje?
Petr a apoštolové: Co je to za rámus? Spolehni se na Pána! Budeme za tebe bojovat!
Ježíš: Odlož ten meč. Nevíš, že už je konec? Bylo to pěkné, ale teď už je to pryč.
Proč jste posedlí bojováním? Vraťte se k rybaření.
Zástup: (na způsob novinářů)
Pověz nám, Kriste, jak se dnes v noci cítíš.
Naplánoval jsi boj?
Kde si myslíš, že jsi udělal chybu?
Myslíš, že odejdeš na odpočinek?
Jak vidíš svůj další osud?
Pojď s námi ke Kaifášovi.
Velekněžský dům se ti bude líbit.
Pověz nám, co hodláš udělat.
fandíme ti, aby se ti nakonec podařilo uniknout.
Pojď s námi za Kaifášem,
zemřeš v domě velekněze.
Už ho máme, už ho držíme.
Kaifáš: Máme proti tobě závažné obvinění.
Na tvých letácích je napsáno, že jsi syn Boží. je to pravda?
Ježíš: ty říkáš, že jsem
Ananiáš: Tady to máte, pánové. Jaký další důkaz byste chtěli?
Jidáši, díky za svědectví. Počkej chvíli a uvidíš jej krvácet.
Zástup: Už ho máme! jdeme s ním k Pilátovi.
zatčení
L 22:47 Ještě ani nedomluvil, a hle, zástup, a vpředu ten, který se jmenoval Jidáš, jeden z Dvanácti; přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil. 48 Ježíš mu řekl: "Jidáši, políbením zrazuješ Syna člověka?" 49 Když ti, kteří byli s Ježíšem, viděli co nastává, řekli: "Pane, máme se bít mečem?" 50 A jeden z nich napadl sluhu veleknězova a uťal mu pravé ucho. 51 Ježíš však řekl: "Přestaňte s tím." Dotkl se jeho ucha a uzdravil ho.
(výslech bude ještě také později)
I. Jidášův polibek
jde o přímé označení Ježíšovy osoby, aby v nočním zmatku nedošlo k záměně
jde asi o vžitý projev vřelé příchylnosti mezi Ježíšem a jeho učedníky
zde však je použit ke křiklavě protikladnému, proradnému účelu
od té doby se „jidášský polibek“ stal příslovečný
II co se to stalo s Ježíšem? – učedníci ani zástup ten zlom nechápou
1. Ježíš přišel změnit skutečnost
a byl k tomu nadán božskou mocí
uzdravoval
získával si příznivce, obdiv
budil velké naděje
vždy mu šlo především o vnitřní proměnu
podstatnou
ale narazil na meze lidské vůle,
toho, co je možno u lidí změnit
setkával se s povrchním zájmem,
s nepochopením
s odporem
lidé očekávali, že když uplatňuje svou moc pro druhé
že ji použije také k sebeprosazení či aspoň sebeobraně
násilím by mohl dosáhnout trochu více vnějších změn
ale ne proměnu lidí
on se mohl bránit, ale nechtěl
Mt 26:52 Ježíš mu řekl: "Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou. 53 Či myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce, a poslal by mi ihned víc než dvanáct legií andělů?
II. Ježíš se rozhoduje přijmout skutečnost
byl nadán božskou mocí trpět – bere na sebe tuto lidskou slabost druhých
v lidech, v kterých vzbudil naděje na změnu
a oni si ji představovali jako změnu vnější a které „zklamal“
vzbudil touhu po pomstě, po krvi: „ukřižuj“
násilí sám vytrpí – ale i pro vojáky platí, že mohou změnit jen vnějšek – mohou zničit jen tělo
L 12:4 Říkám to vám, svým přátelům: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale víc už vám udělat nemohou.
Žádné komentáře:
Okomentovat