Jestliže vám pro četbu křesťanského internetu nezbývá čas na čtení Bible, nečtěte internet!

Farářské střípky

102. "Hell dance strip", klub v Ostravě, "přehlídka lidské krásy". Jó, bývaly doby, kdy ďábel to, že lidi ovládá, spíše skrýval.

101. K eucharistii nesmíme asi proto, že patronkou jednoty církve jmenovali katolíci Pannu Marii, a ta má dost důvodů být na neuctivé evangelíky naštvaná.

100. Hádám se se svým rádoby chytrým mobilem. Když do sms napíšu „modlím“, opraví mi to na „myslím“, a já ho musím přesvědčovat, že se opravdu i „modlím“.

99. Modernisté v evangelické církvi si myslí, že víno se při večeři Páně dětem nepodává proto, že je v něm alkohol.

98. Jako evangelík to v katolickém prostředí dost schytávám. Snad mi to Bůh připočte jako zásluhu.

97. Prý "progresivní přístup koupališť", která umožňují pohyb naháčů. Kdyby novináři znali první stránky Bible, psali by o regresi, a to extrémní

96. V bráně arcibiskupství nějaký uslintaný obejda, potlouká se tady mnoho bezďáků, ale tohoto podpírali a laskavě na něj mluvili, takže asi bývalý nejméně kněz.

95. Nejhnusnější na evangelících je, že pijí z jednoho kalicha. Katolíci to nedělají - dnes jsem se dověděl dokonce, že jeden katolický kněz svým farníkům zdůvodňoval, že tohle by přece nechtěli.

94. Zamilovanost - nekritická fáze lásky - trvá maximálně dva roky. Kdyby byli kazatelé ochotni střídat sbory s takovou frekvencí, byly by před námi éra nádherného souznění kazatelů s jejich sbory.

93. „A teď vám povím něco, co vás velmi pobaví: v 70. létech býval tady v budově arcibiskupství kněžský seminář a zde v Trůnním sále stával pingpongový stůl.“ Tak to je tedy pecka. Až doteď si asi nikdo z nás, účastníků prohlídky, neuměl představit, že by kandidáti kněžství mysleli na něco jiného než na modlení.

92. Jediným náboženským pořadem, který se v České televizi prosadil do prime-timu, je losování Šťastných 10. Vždy na začátku moderátor divákům slibuje přízeň Štěstěny - a je to takové malé misijní kázáníčko.

91. V katolickém kostele na Bílou sobotu ukazují Ježíšův hrob, pak na chvíli zamknou, tělo někam odnesou, a v neděli ráno tvrdí, že se stal zázrak, že byl Ježíš vzkříšen.

90. Chválíme tě, Ježíši, že jsi nám svou obětí zajistil nejdelší víkend v roce.

89. Farář, s ordinací a po instalaci, je něčím mezi lékařem a trubkou.

88. Na dveřích kříž. Červený.

87. "Ježíš miluje chudé a potřebné, ale zdá se, že Ježíšek má raději děti bohatých rodičů."

86. "Ptala jsem se dětí, jestli znají nějaké písničky o zvířátkách, a on začal: "Beránku Boóžíí....""

85. Nájemný klaun Hopsalín dělá při Vánočních besídkách mezi dětmi v mateřských školách (sic!) sexistické narážky na Marii a způsob, jakým otěhotněla. Rád bych mu vzkázal: "Pane, dě*ka jste vy."

84. "Pane faráři, budou Vánoce. Můžete nám přinést kousek toho duchovna?"

83. Tělo hyne, přežívá duše a fejsbukový profil.

82. Na úpatí Hostýna stojí socha Panny Marie, kterou "zhotovili studenti Arcibiskupského semináře". Snad si to chlapci celibátníci v rukodílně pěkně užili.

81. Zasténala: "Ó Bože", a tak jsem věděl, že ze všech přítomných se mám právě já zeptat, co ji trápí.

80. Na Hané znamená "podobojí": že pijete bílé víno i červené.

79. Za chvíli začíná mše - a lidé se v kostele modlí. Pro evangelíka dost nepochopitelný zážitek. (Evangelická tradice totiž učí v tomto punktu jinak: lidé před bohoslužbami spolu kecají a je marné snažit se je to odnaučit.)

78. Protivný týpek, ten Vinnetou, jak nesleze z koně a všude vede důležité řeči, že jsou všichni lidi bratři. Nemohl jsem se dočkat, až ho zabijí. - Šikovně ho parodoval Ježíš, když jel na oslu.

Jidášova smrt

Jidáš:
Můj Bože, vidím ho, byl jako ze tří čtvrtin mrtvý
a vypadal tak hrozně, že jsem odvrátil hlavu.
Bili ho a od byl z toho celý pokřivený a zmrzačený
a všichni ho obviňovali
Nevěřím, že on ví, že jsem jednal pro naše dobro.
bránil bych ho před vším tím utrpením, kdybych mohl.

Ananiáš:
Nech té zpovědi, zapomeň na omluvy,
nevím, proč by sis měl dělat výčitky svědomí,
byl jsi v právu, vždyť stejně jako jsi ho zradil ty, udělali to i ostatní
zástup se obrátil proti němu

Kaifáš:
To co jsi udělal, bude záchranou Izraele
Budeš připomínán na věky
A nejenom to, vždyť jsi dostal i zaplaceno
Dobrou cenu za jediný malý polibek

Jidáš:
Kriste, vím, že mě nemůžeš slyšet, ale udělal jsem jen to, co jsi po mě chtěl
Kriste, zradil jsem národ, protože mě posedla myšlenka na tvou smrt.

Jsem špinavý od nevinné krve
jsem vlečen blátem a bahnem

Nevím, jak to mám mít rád, nevím, proč na mě tak silně působí
Je přece muž, je přece pouhý muž
není přece král, je stejný jako ostatní lidé, co znám
a přece mě tak přitahuje

Když bude mrtvý, nebudu už muset na něj myslet?
Má mě také rád? Stará se nade mnou?

Mám v hlavě temno, můj Bože, jsem slabý
Bože, nevím, proč jsi mě vybral k tomuto úkolu
k tomuto krvavému zločinu.
Zabil jsi mne!


Mt 27:3 Když Jidáš, který ho zradil, viděl, že Ježíše odsoudili, pocítil výčitky, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším 4 a řekl: "Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!" Ale oni mu odpověděli: "Co je nám po tom? To je tvoje věc!" 5 A on odhodil peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se.

to, co se v tomto písňovém textu děje s Jidášem
může být výkladem klíčového místa Izajášova proroctví
(na které se tady zřetelně naráží)
ovšem u Jidáše nedošlo k pozitivnímu přijetí Ježíšovy oběti
a tedy ani k pozitivnímu vyústění
(na rozdíl od Petrovy lítosti)

I. byl v opovržení
Iz 53:3 Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolesti, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili.

hnusí se mi, nechci ho ani vidět
trpící Ježíš jako zdroj nepochopení, pohoršení
odvracím tvář
(přitom i psychologicky bych měl vědět, že to, co se mi hnusí na druhých,
by mi mělo vadit na sobě)

II. naše viny na sebe vzal
4 Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen. 5 Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost.

Jidáš (a my?): podívejte se, jak skončil, sám si ze to může

sebeomluvy: vždyť jsem se snažil jednat dobře,
kdybych mu tak mohl pomoci
a nejvyšší stupeň: musel jsem, a ten „mus“ tak silný, že se stává až obviňováním
Boha: tys mě k tomu přinutil

utěšování ostatními:
jednal jsi správně, vždyť se dívej, i ostatní jednali stejně
nakonec jsi svou zradou zachránil mnohé

ze všeho se dovedu vymluvit, všechno omluvit
jenže to zakrývám tvář před svou vlastní vinou, jemnou a hlubokou

Ježíš se nebrání, nevyčítá, neobviňuje

snáší vše až do nejzazší míry
je nutné, aby věci nechal dojít takto daleko
abychom pochopili: naše viny jsou tak závažné, že způsobují smrt
aby i naše lítost mohla prokvasit takto hluboko

III. jeho ranami jsme uzdraveni
Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni.

uzdravující je, když se naše sebevědomí převrátí
a my nahlédneme, že to jsou naše viny
a Ježíš je nese a unese, nese na kříž
který se promění ve vzkříšení

„do velké svobody našich hříchů
vstupuje s ještě větší svobodou svého slitování“

Žádné komentáře: