Jestliže vám pro četbu křesťanského internetu nezbývá čas na čtení Bible, nečtěte internet!

Farářské střípky

123. A jeho jméno je Rouhání. Iránský muslimský prezident.

122. Co je modlitba? Rozhovor s Bohem, vysekne evangelík. A už sis někdy s Bohem povídal? Ne, Bůh mlčí. – Že takový rozhovor vyrůstá ze spočinutí před Bohem, to mu ovšem taky nic neříká.

121. "Tu levou nohu má od Boha." - Mistrovství světa ve fotbale.

120. Zdržela mě na ulici cigánka, že mi chce povědět, co mě čeká. Když jsem ji řekl, že jsem křesťan, požehnala mi a ustoupila z cesty. Vida.

119. "Vzal její hřích na sebe" u G. Greena znamená, že "si nasadil kondom při souloži s katoličkou".

118. Poznal jsem dalšího člověka, který se ujímá zatoulaných koček. Stále však neznám nikoho, kdo by se nezištně ujímal zbloudilých lidí.

117. Při výstupu na Svatý kopeček se bavili komentováním jednotlivých zastavení křížové cesty: "Hele, zase o něco zakopl."...

DALŠÍ "STŘÍPKY" JSOU VE SLOŽKÁCH VPRAVO

Jidášova smrt

Jidáš:
Můj Bože, vidím ho, byl jako ze tří čtvrtin mrtvý
a vypadal tak hrozně, že jsem odvrátil hlavu.
Bili ho a od byl z toho celý pokřivený a zmrzačený
a všichni ho obviňovali
Nevěřím, že on ví, že jsem jednal pro naše dobro.
bránil bych ho před vším tím utrpením, kdybych mohl.

Ananiáš:
Nech té zpovědi, zapomeň na omluvy,
nevím, proč by sis měl dělat výčitky svědomí,
byl jsi v právu, vždyť stejně jako jsi ho zradil ty, udělali to i ostatní
zástup se obrátil proti němu

Kaifáš:
To co jsi udělal, bude záchranou Izraele
Budeš připomínán na věky
A nejenom to, vždyť jsi dostal i zaplaceno
Dobrou cenu za jediný malý polibek

Jidáš:
Kriste, vím, že mě nemůžeš slyšet, ale udělal jsem jen to, co jsi po mě chtěl
Kriste, zradil jsem národ, protože mě posedla myšlenka na tvou smrt.

Jsem špinavý od nevinné krve
jsem vlečen blátem a bahnem

Nevím, jak to mám mít rád, nevím, proč na mě tak silně působí
Je přece muž, je přece pouhý muž
není přece král, je stejný jako ostatní lidé, co znám
a přece mě tak přitahuje

Když bude mrtvý, nebudu už muset na něj myslet?
Má mě také rád? Stará se nade mnou?

Mám v hlavě temno, můj Bože, jsem slabý
Bože, nevím, proč jsi mě vybral k tomuto úkolu
k tomuto krvavému zločinu.
Zabil jsi mne!


Mt 27:3 Když Jidáš, který ho zradil, viděl, že Ježíše odsoudili, pocítil výčitky, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším 4 a řekl: "Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!" Ale oni mu odpověděli: "Co je nám po tom? To je tvoje věc!" 5 A on odhodil peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se.

to, co se v tomto písňovém textu děje s Jidášem
může být výkladem klíčového místa Izajášova proroctví
(na které se tady zřetelně naráží)
ovšem u Jidáše nedošlo k pozitivnímu přijetí Ježíšovy oběti
a tedy ani k pozitivnímu vyústění
(na rozdíl od Petrovy lítosti)

I. byl v opovržení
Iz 53:3 Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolesti, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili.

hnusí se mi, nechci ho ani vidět
trpící Ježíš jako zdroj nepochopení, pohoršení
odvracím tvář
(přitom i psychologicky bych měl vědět, že to, co se mi hnusí na druhých,
by mi mělo vadit na sobě)

II. naše viny na sebe vzal
4 Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen. 5 Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost.

Jidáš (a my?): podívejte se, jak skončil, sám si ze to může

sebeomluvy: vždyť jsem se snažil jednat dobře,
kdybych mu tak mohl pomoci
a nejvyšší stupeň: musel jsem, a ten „mus“ tak silný, že se stává až obviňováním
Boha: tys mě k tomu přinutil

utěšování ostatními:
jednal jsi správně, vždyť se dívej, i ostatní jednali stejně
nakonec jsi svou zradou zachránil mnohé

ze všeho se dovedu vymluvit, všechno omluvit
jenže to zakrývám tvář před svou vlastní vinou, jemnou a hlubokou

Ježíš se nebrání, nevyčítá, neobviňuje

snáší vše až do nejzazší míry
je nutné, aby věci nechal dojít takto daleko
abychom pochopili: naše viny jsou tak závažné, že způsobují smrt
aby i naše lítost mohla prokvasit takto hluboko

III. jeho ranami jsme uzdraveni
Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni.

uzdravující je, když se naše sebevědomí převrátí
a my nahlédneme, že to jsou naše viny
a Ježíš je nese a unese, nese na kříž
který se promění ve vzkříšení

„do velké svobody našich hříchů
vstupuje s ještě větší svobodou svého slitování“

Žádné komentáře: