Herodes:
jsem přešťasten, že tě potkávám tváří v tvář
jsi slavný v širokém okolí: léčíš ochrnuté, křísíš mrtvé
rozumím tomu, že jsi Bůh – jsi Kristus, veliký Ježíš Kristus
dokaž mi, že jsi boží, proměň mou vodu ve víno
jen tohle chci, abych poznal, že zvěsti o tobě jsou pravdivé
jen o tobě jsme tady mluvili, jsi hitem roku, byla by škoda, kdyby to všechno byl jenom výmysl
dokaž mi, že nejsi hlupák, přejdi suchou nohou můj bazén
jsem tvůj nadšený fanoušek: jak to, že jsi teď tady tak, jak jsi?
ukaž mi, že jsi Kristus a pustím tě na svobodu
proč tak dlouho nic neděláš? nevylekal jsem tě? proč nic neříkáš?
že ty jsi jenom vtipálek a podvodník?
vypadni, ty králi židovský,
vypadni z mého života!
L 23:7 Když se dověděl, že podléhá Herodově pravomoci, poslal ho k němu, protože Herodes byl právě v těch dnech také v Jeruzalémě. 8 Když Herodes Ježíše spatřil, velmi se zaradoval; už dávno si ho totiž přál vidět, poněvadž o něm mnoho slyšel, a doufal, že uvidí, jak dělá nějaký zázrak. 9 Kladl mu mnoho otázek, ale on mu na nic neodpovídal. 10 Byli při tom i velekněží a zákoníci a neústupně na něj žalovali. 11 Tu se od něho Herodes se svými vojáky pohrdavě odvrátil, vysmál se mu, dal ho obléci ve slavnostní šat a poslal ho zase k Pilátovi.
I. Herodes „Antipa“
syn Heroda „Velikého“
vládl v Galileji (4 př. Kr. – 39 po Kr.) jako místní vladař (tetrarcha čili čtvrťák)
stál pod svrchovaností římskou
ale měl značnou míru svrchovanosti ve vnitřní správě
Herodes by asi v tomto případě nemohl rozhodnout s konečnou platností
jen jako znalejší místních poměrů asi mohl Pilátovi pomoci v posudku
a Herodes toto vyjádření nepodá slovně, nýbrž dost záhadným symbolickým gestem –
nechá ho obléct ve slavnostní šat
Herodes – syn (formálně) židovského krále Heroda a Samařanky Malthaky
asi velmi vychytralý, Ježíš ho už dříve nazval „liškou“ (L 13,12)
už je zesvětštělý, pořečtěný: zvědavec, který v Ježíši vidí především kuriózní postavu
je chtivý vidět zázrak
ani náznak, že by mohl přemýšlet o Ježíšově nároku
(na rozdíl od Piláta, kde jsme nějaký náznak tušení našli)
nakonec se Herodes odvrací s pohrdáním a posměchem
obléká Ježíše ve slavnostní šat: takový příslušel panovníkům
- takto chce tohoto bezmocného a potupeného vězně ještě více zesměšnit,
je to sarkasmus, černý humor
také Pilát toto gesto pochopí tak, že Herodes považuje Ježíše za neškodného a tedy i nevinného
II. touha vidět zázrak
Ježíš doprovází svá slova mnoha „mocnými činy, divy a znameními“ (Sk 2,22)
těm, kdo se k němu obracejí s vírou, uděluje to, oč prosí
„Jdi, tvá víra tě zachránila.“ A hned prohlédl (např. Mk 10,52)
a tak zázraky posilují víru v něj,
(ale ani vidění zázraků nepůsobí jednoznačně:
- u někoho jsou však důvodem k pohoršení Mt 11,6,
- u některých vede k obvinění, že to dělá s pomocí zlých duchů Mk 3,22)
J 4:48 Ježíš mu odpověděl: "Neuvidíte-li zázraky a znamení, neuvěříte."
ukojí povrchní zájem, zvědavost
nebo přemůžou člověka svou silou
ale nepromění jej
Toto pokolení si žádá znamení
Mt 12:38 Tehdy mu řekli někteří ze zákoníků a farizeů: "Mistře, chceme od tebe vidět znamení." 39 On jim však odpověděl: "Pokolení zlé a zpronevěřilé si hledá znamení; ale znamení mu nebude dáno, leč znamení proroka Jonáše. 40 Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.
základní křesťanský zázrak má nakonec podobu paradoxu
1Kor 1:22 Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost, 23 ale my kážeme Krista ukřižovaného. Pro Židy je to kámen úrazu, pro ostatní bláznovství.
Žádné komentáře:
Okomentovat