Jestliže vám pro četbu křesťanského internetu nezbývá čas na čtení Bible, nečtěte internet!

Farářské střípky

139. Dnes je tolik věcí "kultovních".

138. "Plán postavit tu silnici za dva roky se ukázal jako zbožné přání. Stavba nakonec trvala pět a půl let." Dříve se pro rozvoj zbožnosti lidu stavěly především kostely. Dnes silnice, mosty, železnice...

137. "Do Betléma pospíchám", zpívá Neckář, a koleduje si o přesdržku: "A tak nesu jehněčí, není záhodno držet půst, musí nám jako z vody růst, ten zázrak člověčí člověčí."

136. Vánoční stromek je invazní druh. Rozšiřuje se po celém světě.

135. "Sbohem" se říct může. Ale "s Bohem", to už je za hranou.

134. Čte Bibli a takto jí rozumí: před křtem má člověk vyznat své hříchy, po křtu má donést ovoce.

133. Četl jsem se studenty sedmou kapitolu Písně písní. "To je fakt z Bible? Tak to je dobrý." (Zajímalo by mě, kolik z čtenářů tohoto blogu teď začne listovat v Bibli.)

132. Současná evangelická kázání jsou určitým způsobem dokonalá - ve zdůvodňování, proč náš život ještě není proměněný. Často jsou taková kázání i krásná - jako filigránské argumentační stavby.

131. Takové uvedení koncertu jsem ještě nezažil: "Protože je v Bibli napsáno: ´Na počátku bylo slovo´, řeknu i já před hudbou několik slov."

130. "Vymodlil si faul." - Mistrovství světa v hokeji.

129. Strhl nás proud, všichni to cítíme. Modlitba je vyhozením kotvy. Zachytí se?

128. I Evropský soud pro lidská práva zamítl premiérovu stížnost, že je veden ve svazcích StB. Jestli se nám odvolá ještě jako Hus ke Kristu, pak je v pohodě navěky.

127. Když se v písni Bůh je záštita má zpívá konec verše "záštita ma-a", zní jako popěvek čínských maoistů.

126. Check-in byl v pátek odpoledne, vypadnout jsme museli v neděli ráno. Prý třídenní pobyt...

DALŠÍ "STŘÍPKY" JSOU VE SLOŽKÁCH VPRAVO

Já sem ňákej stounavej

(zpěvník Svítá 103)
(číslování slok podle Svítá)

„chybí láska“
1. pokud je láska jen církevním učením, ne praxí
1J 3,17n Má-li někdo dostatek a vidí, že jeho bratr má nouzi,
a bez soucitu se od něj odvrátí – jak v něm může zůstávat láska Boží?
Dítky, nemilujte pouhým slovem, ale opravdovým činem.

cílem správného poznání Božího slova je „akce“
Boží slovo není „informativní“ (oslovující jenom intelekt),
ale „in-formativní“ (vevnitř formující)
takové poznání nám přináší:
1) vnitřní pokoj, který přerůstá v radost z Písma svatého a přebývání v něm
2) schopnost podle něj rozlišovat: dobré od zlého, podstatné od nepodstatného
3) odvahu rozhodnout se a konkrétně jednat v souladu s evangeliem

sloky 2.+5. strach z lásky
1J 4,18-21 Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání.
My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás.

Zachariášův chvalozpěv při narození Ježíše: v něm nám
Bůh dá, abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu
jej zbožně a spravedlivě ctili po všechny dny svého života (L 1,73n)
Toto se naplňuje v učení Ježíše:
Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. (Mt 10,28)
Ježíšovy výzvy a pozdravy: Vzchopte se, já jsem to, nebojte se! (Mt 14,27)
Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí! (J 14,27)

Cílem naší modlitby, našeho zápasu se sebou
by mělo být zdokonalování ve zkušenosti Boží lásky,
pak také lásky k lidem a lásky k sobě samému. 1J 4,18-21 výše

První pomocí je už verbalizace našeho strachu
a uvědomění si, co ve strachu dominuje:
zda je to reálné nebezpečí (tak asi sloka 5)
nebo naše obranné a zraněné postoje vůči životu (tak asi sl. 2)

zkušenost ohrožení a strachu je pro člověka kritériem pravdivosti naší víry
právě okamžiky našeho strachu nejlépe odhalují, o koho nebo o co se náš život opírá
základní terapií na veškeré strachy, i ty všední, obyčejné, každodenní,
i ty větší, neurotické,
je naprostá otevřenost vůči Bohu a jeho lásce

zkušenost strachu staví před člověka vždy i pozvání k překročení sama sebe,
k vystoupení ze všeho, oč se náš život opíral doposud,
aby člověk mohl objevit základ, který se nezhroutí ani tehdy,
když padnou všechny lidské jistoty
evangelijní realismus: kdo z vás může o jedinou píď prodloužit svůj život,
bude-li se znepokojovat? (Mt 6,27)


sl. 3. mechanismus „potlačení“
potlačená touha po lásce jako obrana před zklamáním
náplní života je odreagování, samota, utrácení času, sekulární askeze
pak se ale člověku nechce žít, protože podstatou života je právě láska
plodem je agresivita: neuvědomovaný postoj nepřátelství a nenávisti
vůči sobě a druhým
naproti tomu: Miluj Hospodina, Boha svého,
celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.
Miluj svého bližního
jako sám sebe. (Mt 22,37-39)


sl. 4. mechanismus „sublimace“
ničivým účinkem potlačených emocí je zbrždění procesu citového vývoje
a ustálení nezralosti člověka
citově nedostatečně vyvinutí lidé se často pokouší
kompenzovat si emocionální nezralost pěstováním rozumové inteligence,
hromaděním hmotného bohatství, kariérou, smyslovými zkušenostmi
sublimace - snaha o převedení energie pudových hnutí na vznešenější činnosti
Říkáš, jsem bohatý, mám všechno a nic už nepotřebuji!
A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý. (Zj 3,17)

žádnou citovou zkušenost však nelze zničit
je třeba ji připustit a poznat, uspořádat, léčit a uzdravovat

Žádné komentáře: