(v Bibli Mt 13,24-30)
v Palestině povstávaly stále nové myšlenkové směry a aktivisté
(Kumránci, zéloti)
kteří chtěli pročistit svatý Boží lid
oddělit svaté od nečistých a odpadlých
všechny hrůza a horory
byly v touze by svět očištěn byl sl. 10
(koncentrační tábory, plynové komory sl. 5)
lidi si přebere až Bůh, jednou v soudný den
při žních sl. 9, v. 30
jen Bůh dovede rozlišit dobro i zlo
jsou v kořenech svých dost prorostlé sl. 2
1K 4,5 Nevyslovujte soudy předčasně,
dokud Pán nepřijde.
On vynese na světlo to, co je skryto ve tmě,
a zjeví záměry srdcí.
to, jaký člověk je, je ukryto někde v hloubi srdce
zároveň už tu vidíme varování před sudičstvím,
které se opakuje na mnoha místech NZ
Mt 7,1-5 Nesuďte, abyste nebyli souzeni
J 8,1-11 Ježíš a hříšnice: „Kdo z vás je bez hříchu, …“
v člověku je častá touha odsuzovat toho druhého,
povyšovat se nad něj,
vidět toho druhého jako zlého (projekce „stínu“)
vidět sebe jako lepšího
Karásek vykládá „pole“ na dva způsoby
1) sl. 4 pole je náš svět
někteří lidé jsou dobří a jiní zlí
a ti jedni odsuzují ty druhé
to udělali i učedníci v jednom faktickém případu
L 9,51-56 Hněv proti samařské vesnici
„Nevíte, jakého jste ducha.
Syn člověka nepřišel lidi zahubit, ale zachránit.“
nalézáme zde opět Ježíšovo tíhnutí k záchraně lidí,
k záchraně před odsouzením
2) sl. 7 pole je naše srdce
v naší duši je dobro a zlo,
a také zde fest prorostlé
J 1,8 „říkáme-li, že jsme bez hříchu,
klameme sami sebe a pravda v nás není“
jak tedy rozpoznat lidi dobré,
nebo spíše rozpoznat to, co je dobré a to, co je zlé?
1J 3,10n: „podle toho lze rozeznat děti Boží a děti ďáblovy:
není z Boha, kdokoli nečiní spravedlnost
a nemiluje svého bratra“
měřítky jsou spravedlnost a láska
Žádné komentáře:
Okomentovat